Tím prvním faktorem je jistá obstarožnost programu. Program této strany je tradiční, poněkud nemoderní, orientující se standardně na velké občanské a zájmové vrstvy a skupiny, jejichž potenciál se ovšem stále zužuje.

To je zřejmě hlavní příčina pomalého, ale setrvalého poklesu volebních preferencí a volební podpory této strany.

V současné době se v sociální demokracie ani v jejích dolejších patrech struktury, ani ve vedení neprojevuje poptávka po změně programu. Poněkud fatalisticky ČSSD očekává, že dojde ke zlomu a že pokles podpory voličů se změní ve vzestup.

V politice málokdy přijde něco samo, zejména pokud hlavní soupeř nebude dělat dramatické chyby. A hnutí ANO, to jest A. Babiš, jich zase tolik nedělá. Až na malé výjimky postrádá současná ČSSD ve svém čele a na ministerských pozicích skutečně zajímavé, charismatické a voliče přitahující osobnosti.

Přitom tato strana vůbec netrpí, jak dnes bývá někdy chybně argumentováno i řadou jejích vlastních členů, personální nouzí. ČSSD má nyní stále ještě v radách krajů i v jejich aparátu desítky členů rad, včetně 12 hejtmanů. Zatím je tedy kam personálně sáhnout. Ale vytahovat osvědčené lidi z vlastních řad nahoru, to prostě není styl práce současného předsedy.