Paní poslankyně však teď o sobě, naštěstí či naneštěstí, vykvákla něco, co ji charakterizuje nadmíru jasně. Její bezprecedentní útok na homosexuály, gaye a lesby, nemá v posledních šestadvaceti letech v české politice obdoby.

Dokonce ani komunisté za bývalého režimu již nekriminalizovali homosexualitu, jak by to zřejmě s chutí učinila paní poslankyně. Nevyjádřila se tak sice explicitně, ale implicitně je to jasné. Pokud podle ní mají mít homosexuální páry jako hlavní motiv adopce dětí jejich zneužívání, je to neslýchaná hloupost a pověra srovnatelná snad jen s pověrou o používání krve křesťanských panen při výrobě židovských macesů. Tato středověká pověra, v době hilsneriády tak populární v českém národě, je již po těch čtyřech, pěti generacích zapomenuta. A je to, pro duševní zdraví národa, dobře.

Paní poslankyně reformně socialistické strany, strany patřící k nejsilnějšímu demokratickému politickému hnutí světa v rámci Socialistické internacionály, je opravdovou představitelkou středověkého tmářství. A blábolí v rozporu se všemi programovými dokumenty internacionály i strany evropských socialistů vyzdvihujících rozvoj individuálních lidských práv…