Jak se zdá, demonstrace, které probíhají v některých provinciích a některých íránských městech, nemají ani jednotící program a nejsou spjaty ani s žádnou výraznou či výraznější opoziční osobností. Ostatně všechny skutečně opoziční osobnosti jsou toho času v exilu a demonstranti se k nim zatím nehlásí a nikdo z exilových osobností se nehlásí k demonstracím.

Jak je zřejmé, v Íránu panují jisté problémy. Problémy s výplatami mezd v organizacích a podnicích, kde to může ovlivnit vláda, problémy s růstem cen, s korupcí a tak dále. Je otázka, do jaké míry „obyčejný Íránec“ vnímá jako pro sebe nesnesitelnou současnou formu vlády v Íránu.

Do celé věci vstoupil svým roztomile neohrabaným způsobem americký prezident Trump, který hned začal obviňovat íránskou vládu z porušování práv íránského lidu a tak dále. Trnem v oku amerického prezidenta – na rozdíl od jeho předchůdce Obamy, který byl inspirátorem bezjaderné smlouvy velmocí s Íránem – je zmíněná smlouva s Íránem. Pro odpor svých spojenců s EU a z Velké Británie, ale také například Ruska a Číny, si ale americký prezident nemůže dovolit tuto smlouvu jednostranně zlikvidovat.