V každém případě však Van der Bellen má po sečtení všech hlasů odevzdaných ve volebních místnostech takovou převahu hlasů, že nemůže ztratit vítězství ani po pondělním započtení korespondenčních hlasů. Takový výsledek není úplně podle očekávání.

Můžeme vlastně říci, že mírným favoritem voleb byl kandidát Svobodných Norbert Hofer. Také průzkumy světově věhlasných agentur, jako je například Gallup, hovořily o jeho vítězství s 52 % voličů. Mezinárodní faktory Brexitu a také volba nového amerického prezidenta Trumpa spíše podpořily názor, že dochází k velkému mezinárodnímu útoku nespokojených občanů na pozice současného evropského politického establishmentu. Očekávalo se, že na rakouského občana také nesporně zapůsobí migrace do Evropy.

A vládnutí mocenského duopolu rakouských sociálních demokratů a lidovců unavilo rakouskou veřejnost již do té míry, že podle průzkumů veřejného mínění momentálně nejsilnější stranou v Rakousku jsou právě Hoferovi Svobodní, a to s 30 – 32 % podpory. Obě dnešní vládní strany se mohou před parlamentními volbami, které mají být, pokud se nic překvapivého nestane, v řádném termínu v roce 2018, utkat o pozici juniorního partnera ve vládní koalici vedené Svobodnými.

Van der Bellen naštěstí nepatří k vládnímu establishmentu. Za léta svého působení v rakouské politice si tento dvaasedmdesátiletý muž jako čelný představitel Zelených ve Spolkové radě a poté na vídeňské radnici (kde v radniční koalici dlouhodobě spolupracuje s vládnoucími sociálními demokraty) vytvořil velice solidní reputaci levicového liberála moderního střihu.