SPD oproti volbám před pěti lety, kdy dosáhla 28,3 %, ztratila 6,7 %. CDU kancléřky Merkelové spadla z 23,3 % v roce 2011 na 17,6 %. Propadli se také Zelení, kteří nezopakovali historicky nejlepší volební výsledek z Berlína před pěti lety se 17,6 %, když nyní mají o 2,4 % méně. To ale jistě není žádný debakl, protože historické výsledky se opravdu jen těžko opakují, či alespoň udržují na stejné úrovni.

Postkomunistická strana Die Linke získala 15,6 %, což je nárůst o 3,9 %. Zřejmě hlavním volebním tématem byl i v Berlíně problém utečenců, kterých bylo v loňském roce v této 2,5 milionové spolkové zemi umístěno 70 tisíc.

Berlín je tradičním kosmopolitním městem, proto nejsou kontury volebního výsledku islamofobní Alternativy pro Německo tak ostré jako v nedávných zemských volbách v Meklenbursku. Významnější úlohu než v jiných spolkových zemích hraje v Berlíně nezaměstnanost. Ta se zde pohybuje kolem deseti procent, přičemž na celoněmecké úrovni je vlastně dosahováno, při 4,2 % nezaměstnanosti, již plné zaměstnanosti.

V Berlíně se také projevila jistá krize důvěry občanů v berlínskou radnici, která byla před časem vyjádřena odchodem bývalého vrchního starosty Klause Wowereita v prosinci roku 2014 kvůli násobně předraženému novému berlínskému letišti. To mělo být dokončeno již v roce 2011, termín jeho dokončení se posunul zatím na rok 2018. I když Wowereit byl v čele berlínské SPD nahrazen nyní velmi populárním novým vrchním starostou Michaelem. Müllerem, rozhodně to způsobilo jisté ztráty voličů.