Tak třeba, ministerstvo jako už tradičně chtělo vzít pravomoci městům a obcím. Podle jejich původního návrhu by starostové ztratili možnost rozhodovat, jestli a hlavně komu se tyto dávky budou vyplácet. Navíc do návrhu zákona vložilo ministerstvo i další administrativně i finančně náročné návrhy, jako například tak zvaný motivační plán, který by byl již čtvrtým dokumentem v pořadí. Muselo by se tedy opět přijmout mnoho zaměstnanců na jejich sepisování. Podle mě úplně zbytečná a nákladná věc.

Jsem proto ráda, že pozměňovací návrhy tyto kroky ministerstvu paní Marksové zarazily. Obec samozřejmě musí mít možnost situaci na svém území aktivně ovlivňovat a řešit a MPSV se by se mělo snažit administrativu snižovat, ne zvyšovat.

Já sama jsem myslím také přispěla ke kultivaci a užitečnosti tohoto zákona a to tím, že prošly oba mé pozměňováky. Díky tomu prvnímu už by se nemělo vyplácet 300 Kč osobě, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (náklady na dopravu, telefon, korespondenci). Prokazování těchto nákladů by bylo velmi administrativně náročné a v praxi v podstatě nemožné. Úředník rozhodující o dávce přeci nemá možnost reálně posoudit, zda např. jízdenka do určitého místa sloužila k hledání zaměstnání. Jak by měly být prokazovány náklady na telefon či korespondenci, je také zcela nejasné.