Děkuji. Docela mě mrzí, že těch poslanců tady není více, protože si myslím, že to je hodně důležité téma a že by to mělo vyslechnout více zákonodárců.

Takže navážu také na kolegyni Hnykovou a vyjádřím se k pozměňovacímu návrhu kolegyně Válkové. Jak řekla kolegyně Hnyková, po 1. lednu 2014 došlo v praxi k výraznému omezení funkčnosti sítě školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy vyplývající především ze ztráty rozmisťovacích a koordinačních kompetencí diagnostických ústavů. Z nevýhod vyberu čtyři oblasti.

První oblast se týká dětí s problémy v chování umístěných přímo do zařízení bez diagnostického pobytu. Pokud je dítě umístěno do méně vhodného zařízení, tak se jeho adaptace s vypětím sil zvládá, ale od začátku je zřejmé, že v jiném zařízení byť stejného typu by to bylo snadnější. Pokud je dítě vřazeno nevhodně - např. místo do dětského domova se školou je umístěno do dětského domova - pak musí být většinou složitě přemístěno.

Druhou oblastí je velmi zdlouhavé přemisťování dětí z diagnostických ústavů, kam jsou správně OSPODy a soudy děti vřazeny. Skutečná doba se z doporučených osmi týdnů prodloužila v průměru na 20 týdnů, ale některé děti zůstávají i 50 týdnů. Každoročně se nějaké děti nemohou včas vzdělávat ve středním školství. V roce 2014 jich bylo 67. U jiných se oddaluje o řady týdnů specializovaná terapeutická péče v následném zařízení.

Třetí oblastí je přeplněnost diagnostických ústavů a tím menší počet prodiagnostikovaných dětí pro dlouhodobé setrvání dětí v těchto zařízeních. Diagnostické ústavy mají omezenou možnost poskytovat péči jiným potřebným dětem.