Ne, dobrý parlament se pozná podle toho, že garantuje stabilní právní prostředí, že se zákony mění co nejméně. Že se schválené zákony nemusí po desetiletí novelizovat. 

Zájmem občanů je, aby změny byly prováděny s nejvyšší možnou dokonalostí, aby právní řád pokud možno neobsahoval rozpory a aby neobsahoval dvojznačnosti. Víte, že máme zcela jinak definovanou obec v zákoně o obcích[1] a v zákoně o silničním provozu[2]? Takových dvojznačností máme stovky.

Jak se liší totalitní stát od demokratického? V totalitním státě si vláda může prosadit jakýkoli zákon bez ohledu na občany a parlament bývá označován za žvanírnu. V demokratickém státě parlament reprezentuje názory a zájmy občanů a vláda vykonává službu pro občany. Slovo minstr je z latinského slova, které označuje sluhu.

Aby mohli občané uplatnit svůj vliv, musí se zákony projednávat pomalu a zdlouhavě, zatímco stížnosti občanů se musí projednávat rychle. Proto se v ústavním právu vymýšlejí složité legislativní postupy, dvě komory a lhůty v jednacích řádech, které znemožňují rychlé projednávání zákonů. Ostatně už jsem kdysi (2006) zavedl termín ‚legislativní zmetek‘ pro zákony, které se musí opakovaně novelizovat.