Hlavními tématy naší delegace byly zejména dopady nedávné finanční krize na islandský sociální sektor a způsoby jejich řešení. Přestože islandská lávová pole a vůbec celá ostrovní krajina na mne již od příjezdu působila velmi depresivně a nesoucitně, islandská sociální politika se vyznačuje pokrokovými nápady. S našimi protějšky z islandského parlamentu jsme probíraly hlavně systém důchodového zabezpečení, penzijní fondy – tedy témata v ČR velmi aktuální a bolestivá – a také například systém mateřské sociální podpory. Z tohoto tématu mne zaujala zejména pokrokovost řešení podpory matek na mateřské dovolené a také určitá přísnost, která je dle mého názoru zvláště v krizových obdobích také v přiměřené míře potřeba. Islandská mateřská dovolená je povinná v délce devíti měsíců a z toho otec musí vybrat tři měsíce. Pokud tak neučiní, tyto tři měsíce propadají bez nároku na náhradu!

Islanďané se vůbec díky své povaze dané drsným severským prostředím vypořádávají se všemi problémy daleko přímočařeji, než jsme my Středoevropané zvyklí. Možná je to také dáno faktem, že parlamentní demokracie má v této zemi více než tisícileté kořeny. První místní parlament zde zasedal již v roce 930 a je tak vůbec nejstarším na světě.