Jsem na dovolené ve Skotsku. Protože je krásné, magické a macbethovsky tajemné. Stále dramatická obloha za tisíc let zaklenula stejně zmaru a nenávisti, jako odvahy a odhodlání. Shakespeare si svého Macbetha nemusel vymýšlet, tady stačí zvrátit trošku hlavu a na obloze vám běží všechny ty krvavé historie, jako když jdete do letního kina na horor.

Kdybyste nechali své putování na Skotech, vláčeli by vás výhradně po bojištích a hradech, ať už tam vítězili oni, nebo nenáviděni Angličané. A hlavní středověcí protagonisté Robert Bruce a William Wallace mají pomníky doslova na každém kroku. Tak si říkám, jak to mohli při tom všem v tom britském spolku tak dlouho vydržet a vydrží to ještě?

Blížící se referendum o odtržení Skotska od Velké Britanie je už všudypřítomné. Často se mně tu lidé ptají, jak jsme to udělali "s těmi Slováky"? Že to šlo tak hladce, tak by si to totiž také představovali. Není na to jednoznačná odpověď, ale hlavně úplně jiné je historické pozadí. Slováci nikdy samostatní nebyli a svůj samostatný stát budovali tak trochu na zelené louce. V určitém smyslu to byl krok do neznáma. Jejich historie byla vždy historií " vazalskou".