Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní ministryně (ve vládní lavici nesedí ani premiér ani žádný ministr), myslím si, že pro projednávání zákona, kterému v mediálním světě rádi zejména novináři přezdívají zákon roku, hezky ukazuje ta účast vlády, jak vážně svůj návrh dnes myslí. Pan premiér absentuje, není tady, nemá ani chuť obhajovat materiál, který tu máme. Ono se mu možná nelze divit, ale minimálně ukazují jednotliví ministři a zejména pan premiér, jak vážně tento návrh vlastně myslí, a to v době, v jaké se nacházíme, a to v době, která je před námi, a jsou to časy i z ekonomického hlediska opravdu velmi nelehké.
Vláda se svým způsobem už rozpadla a jede jenom na setrvačník, ale to neznamená, že bychom neměli tomu návrhu věnovat pozornost, byť samozřejmě je otázkou, do jaké míry může být vážně myšlen, když neodpovídá vůbec realitě. Ten předpokládaný deficit 320 miliard korun, který v návrhu máme, vůbec nepočítá s tak zásadní změnou daní, ke které dojde, která bude projednána ještě v příštím týdnu těsně před Vánoci a která by měla od 1. ledna příštího roku platit a která bude mít dopady dalších 100 miliard korun, pokud projde senátní verze. To znamená, že my tady dnes vůbec neprojednáváme realitu, která by vyplývala ze všeho, co očekáváme, ale je to spíše pohádka o nějakém rozpočtu, tak jak jsem to už v prvním čtení a v těch předchozích jednáních opakovaně nazývala. A to stále trvá.
Návrh rozpočtu byl připravován ještě v době, kdy nebyla ani očekávána tak výrazná, masivní druhá vlna koronaviru, která má obrovské dopady do ekonomiky, která nás stojí denně miliardy korun a která stojí i ekonomický život celé řady firem, živnostníků, podnikatelů a jejich zaměstnanců. Vláda nás žádá o podporu rozpočtu, který sama není schopna připravit tak, aby odpovídal realitě. To vypovídá o jejích schopnostech více, než cokoliv jiného.
Podle odhadu Ministerstva financí se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP. Vláda se tedy nevešla do zákonného limitu 4 % HDP, který byl letos navýšen z toho původního jednoprocentního limitu, což jsme už tehdy velmi hlasitě kritizovali a což jsme samozřejmě nepodpořili. Vláda zcela rezignovala na rozpočtovou odpovědnost. Vzpomeňme právě na daňový balíček a pozměňovací návrh poslance Babiše, který svým návrhem právě i zákon o rozpočtové odpovědnosti de facto úplně ruší. Tento pozměňovací návrh navíc tedy predikuje absolutní neochotu rychlé konsolidace strukturálního deficitu i v dalších letech. Podle tohoto pozměňovacího návrhu bude cesta k vyrovnaným rozpočtům v České republice trvat 12-14 let. To je pro Českou republiku naprosto nepřijatelné, protože již po roce 2030 nás čeká vážná demografická krize. Ano, za devět let už nás čeká velký dopad stárnutí populace právě i do důchodového systému a nereformovaný důchodový systém, což je výsledek sedmi let hnutí ANO a ČSSD ve vládě, bude přinášet další obrovské problémy pro veřejné rozpočty jako takové. A ne veřejné rozpočty, ale pro občany, pro lidi, protože to je samozřejmě dopad, který pocítí každý. Do té doby tedy musí být veřejné rozpočty stabilizované a důchodová reforma a všechny reformy, které jsou před námi, musí být ne nějakým slibem v programu, jako je to doteď, ne prioritou číslo jedna, která ve skutečnosti žádnou není, ale musí být realizované, prosazené a musí fungovat. Z toho důvodu nelze rezignovat ani na rozpočtovou odpovědnost.
Na následující roky 2021, 2022 a 2023 naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 miliard korun. Koncepce konsolidace veřejných financí zcela absentuje, vláda se otázkou, jak je navrátit na udržitelnou úroveň, nezabývá a konkrétní opatření nechává až na budoucí vládu. Zkrátka jako už mnohokrát v minulosti i v této věci se řídí svým jednoduchým heslem: po nás potopa. To ji definuje nejlépe.
Deficity rozpočtů rostou po celém světě. Ano i okolní státy bojují s epidemií a ekonomickými důsledky, ale okolní státy na rozdíl od Česka snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů projevují. Například Německo, pojďme se podívat k sousedům, pro letošek počítá se schodkem 217,8 miliardy eur, schválilo však deficit pro příští rok 179,8 miliardy eur, ale od roku 2022 počítá německý finanční plán už jenom se schodkem 10,2 miliardy eur. To je v rozporu, když se srovná ten náš přístup a německý přístup, zcela evidentní. Do roku 2024 totiž v Německu plánují pokles deficitu až na 5,2 miliardy EUR, tedy podle střednědobého výhledu české vlády, současné vlády v rozkladu, v roce 2022 by mohl být schodek státního rozpočtu 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun. V tu dobu, tedy v roce 2023 a už i v roce 2022, plánuje Česká republika, tato vláda, vyšší deficit, než plánují Němci, a to je 8krát větší země. My plánujeme mnohonásobně vyšší deficity v 8krát menší zemi než náš soused. Nesrovnáváme tedy jenom čísla, ale snahu o konsolidaci veřejných financí.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Podle expertů schodek 320 miliard korun pro příští rok zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky. To je v příkrém rozporu právě s ostatními zeměmi Evropské unie, nejenom zmiňovaným Německem, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již v tom příštím roce a v dalších letech samozřejmě ještě více. Ne tak u nás. U nás se vláda tváří, že něco takového nepřichází vůbec v úvahu. Vyhýbání se odpovědnosti je pro tuto populistickou vládu příznačné. Konsolidační zásahy však budou muset být tvrdé, a pokud s tím něco nezačneme dělat, tak co jiného nám bude zbývat v tom čase příštím, což už tato vláda asi evidentně nechce vládnout, proto to nechává na příští reprezentaci, než významná redukce rozsahu poskytovaných veřejných služeb, případně i růst daní. To se za tím skrývá. Je férové, aby to tady zaznělo, ale vláda vám to samozřejmě nebude říkat, bude to tajit, protože si v tuhle chvíli spíš než konsolidaci veřejných rozpočtů vzala za své konsolidaci svých volebních preferencí.
Otázkou zůstává, kolik miliard stojí jedno procento těchto volebních preferencí. Kolik budoucích generací pak tato procenta bude splácet? Ta, na které si současná vláda půjčuje a zadlužuje všechny generace, i ty, které jsou teď teprve v plenkách. Oprávněně se obávají i firmy a podnikatelé, kterým hrozí, že bude vláda hledat zdroje rozpočtu právě u nich dalším přímým či nepřímým zdaněním či omezením prostředků pro rozvoj podnikatelského prostředí. Už tak zkoušené a opravdu tvrdě poznamenané sektory se tak určitě mají o co obávat, protože ta pomoc, kterou teď dostávají, je jenom chabou náplastí na to, co všechno zažívají a jak prudce jim teď klesají jejich příjmy, tržby, ale je klidně možné, že hned vzápětí se dočkají právě i dalších kroků, které je poznamenají nejméně a budou spojené právě se zvýšením daní a podobnými věcmi.
To nechci predikovat za případu, že budeme ve vládě spolu s dalšími stranami my. My totiž určitě budeme hledat cestu k tomu, jak rozpočty dostat pod kontrolu a konsolidovat je ne na straně příjmů, ale zejména na straně přebujelých výdajů, které je možné osekat. Daňový balíček, který obsahuje pozměňovací návrh Andreje Babiše rozvolňující rozpočtovou odpovědnost, vrátil Senát do Poslanecké sněmovny, která o něm bude příští týden rozhodovat. V tuto chvíli tedy schvalujeme rozpočet, který evidentně je proti zákonu o rozpočtové odpovědnosti, a já připomenu, že TOP 09 právě v Senátu prostřednictvím svého prvního místopředsedy Tomáše Czernina usilovala o to, aby právě rozpočtová odpovědnost z toho zákona nevypadla, abychom nad sebou v uvozovkách ten bič toho, že musíme rozpočty konsolidovat a dostávat je pod kontrolu, měli nadále. Bohužel, nebyl přijat.
Odhad Ministerstva financí, podle kterého se strukturální deficit prohloubí až na úroveň 4,5 % HDP, navíc pak počítá s tím, že nebudou kraje a obce hospodařit s deficitem. V opačném případě pak bude prohloubení ještě vyšší. Opět je to potřeba říci zcela jednoznačně a nahlas. I tato informace je pro naše veřejné rozpočty zásadní. A co se dá říci, že absentuje dlouhodobě, ale v tom rozpočtu, který tady projednáváme, je tomu tak také a je to ostudné, je snaha jakýmkoliv způsobem šetřit. Řada navyšovaných vládních výdajů je neinvestičního charakteru, zvyšuje tzv. mandatorní, tedy zákonem dané výdaje, což bude znamenat vyšší zátěž pro tvorbu rozpočtu v budoucnosti, jak už jsem zmínila. Deklarovaná míra úsporných opatření ve výši 5 % provozních nákladů státu je naprosto nedostatečná, a proto TOP 09 předkládá pozměňovací návrh, který státu ušetří téměř 30 miliard korun, a to především právě na provozních nákladech. Zkrátka není možné - není možné, aby domácnosti, firmy, živnostníci, všichni obraceli každou korunu, a aby hleděli na každý svůj výdaj, osekávali, co je zbytné, ale stát tak nedělal nebo dělal naprosto nedostatečně, jenom kosmeticky.
Tyto škrty, které často jsou nazývány některými vládními poslanci jako dramatické, žádné dramatické škrty ve skutečnosti nejsou. Těch 30 mld. korun je opravdu jen to minimum, které se dá vzít lehkou tužkou a spousta dalších návrhů, které tady tímto směrem jdou, mají taktéž naši podporu, protože si uvědomujeme, že přesně tímhle přístupem k výdajům státu, musíme začít přistupovat.
Velmi obezřetně, a právě těch 30 mld. bereme na konkrétních 64 položkách. Platy státních úředníků, kterých přibylo v posledních letech o tisíce ročně, tak vracíme na úroveň roku, který byl velmi, velmi ekonomicky prosperující, rok 2018, kdy byla česká ekonomika opravdu v dobré kondici a státní rozpočet tehdy skončil v přebytku. Ve státní správě je nezbytné, aby platy reflektovaly ekonomickou situaci. Prostor pro navyšování v platové úrovni samozřejmě není, a co se týče mzdové, tedy v soukromém sektoru, tam to samozřejmě už všichni pociťují delší čas, a v příštím roce se to teprve projeví naplno, a není možné, aby se nůžky ještě více rozevíraly mezi těmi, kdo erár platí, a těmi, kdo z něj, z těch daní těch našich zaměstnavatelů, zaměstnanců, žijí.
Za nedostatečné považujeme kapitálové výdaje. Vláda se ústy paní ministryně financí chlubí, že rozpočet na rok 2021 přináší meziroční zvýšení investic o 40 mld., a v celkové výši 187 mld. korun, že jde o nejvyšší investice v historii. Tvrzení, že se jedná o meziroční zvýšení 40 mld. ale úplně přesné není. Pokud budeme brát v potaz rozpočet pro rok 2020 po změnách, jedná se o zvýšení o pouhých 10 mld. Nominálně jsou letošní investice skutečně nejvyšší. Při započtení inflace jsou však vlastně vyšší investice, které proběhly v roce 2015. V roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 mld., pokud započítáme i na rok 2020 predikovanou inflaci, která má činit 3,2 %, tak je hodnota těchto investic 196,4 mld., tedy o 10 mld. více, než jsou investice naplánované na rok 2021.
Tohle je taková ekvilibristika s čísly, které se vláda ráda dopouští, takové kouzlení, ale je férové uvádět věci v kontextu. A tento kontext jsem se snažila vám právě na těch číslech ukázat. Podle mého názoru je nedostatečná pozornost v rozpočtu věnována i kultuře, konkrétně podpoře živého umění. Koronavirová krize jej samozřejmě postihuje jako jeden ze sektorů velmi palčivě a velmi zásadně. Navrhuji proto, abychom posílili právě podporu živého umění, a to konkrétně z kapitoly, která jde od prezidenta republiky, Kanceláře prezidenta republiky, částkou 18 mil. korun, což samozřejmě závratná částka není, to si uvědomuji, ale věřím tomu, že čeští umělci v této situaci ocení opravdu každou korunu.
Částku navrhuji přesunout z kapitoly prezidenta Zemana i proto, že se nechal slyšet, že umělci vytvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. S takovým zlehčováním této vážné situace tisíců lidí u nás se opravdu nehodlám smířit a nemohu s ním souhlasit. A proto navrhuji, abychom tyto výdaje, které jsou navíc v ukazateli, z něhož jsou hrazeny tuzemské a zahraniční cesty prezidenta, který však nikam nejezdí, tak abychom je právě na živé umění dali. Tato rozpočtová položka nebyla ani v posledních dvou letech ani z poloviny vyčerpána, takže rozhodně tam prostor je. A navíc, zahraniční cesty prezidenta a jeho aparátu, jsou dlouhou dobu zpátky spojeny s kontroverzí. S kontroverzemi, kdy ani nedbá na stanoviska vlády, která jediná má možnost utvářet zahraniční politiku. Proto se tato položka dá bez nějakých velkých následků pro pana prezidenta snížit.
Těch míst, kde je možné šetřit, je i v rámci této položky vícero. Navrhuji i sáhnout ve své podstatě na odměny, snížení odměn pro kancléře Mynáře. Doposud neobdržel ani bezpečnostní prověrku, nemá důvod v té jeho práci, která je často v neprospěch České republiky, jej více podporovat, a my máme tu málo možností jako Poslanecká sněmovna jakkoliv korigovat. Jednu z mála, kterou máme, je právě rozpočet. I pro letošek zůstává v tom návrhu rozpočtu podfinancovaná jedna důležitá položka, a to je české kulturní dědictví. Současná koronavirová situace dopadla nejen na živou kulturu, kterou už jsem zmiňovala, ale i právě na české hrady a zámky, které jsou z důvodu vládních omezení také zasaženy ušlými zisky z turismu, který dnes není na té úrovni, na kterou jsou zvyklé.
Podle kvalifikovaných propočtů je pro hrady a zámky, naše kulturní dědictví, každoročně potřeba kolem 4 mld. korun. Proto navrhuji Program péče o národní kulturní poklad a dědictví navýšit o 3 mld., které nyní v programu chybějí. A tato změna, kterou žádám, abyste podpořili, má ještě dobrý sekundární efekt pro celou ekonomiku v daném místě, v daném okolí. Na podporu řemeslníků, na podporu těch menších firem, podnikatelů a živnostníků, kteří by se právě na realizaci investic v těchto místech mohli podílet. A samozřejmě i oni potřebují povzbudit a mít zakázky, z nichž budou schopni udržet svoje živnosti, udržet své podnikání. Suma sumárum předkládáme hned několik desítek pozměňovacích návrhů, a já jsem představila jenom ty tři, které předkládám přímo já sama. A dovolím si ještě využít této příležitosti k tomu, abych k nim načetla dvě legislativně technické změny, které se týkají těch zmiňovaných pozměňovacích návrhů, protože se tam objevila tisková chyba, chci to tedy napravit, takže prosím, aby to bylo i vzhledem k záznamu, že se jedná o tyto dvě konkrétní úpravy.
Za prvé v pozměňovacím návrhu vedeném pod číslem 7008 se v bodě 1 mění číslo 29 mld. 524 mil. 296 tis. 251 na konkrétně 29 mld. 524 mil. 193 tis. 538. A v pozměňovacím návrhu, to je ta druhá úprava, uvedeným pod číslem 6984 se v bodě 1 mění číslo 17 mil. 820 tis. 856 na 17 mil. 820 tis. 865. Samozřejmě paní zpravodajce tuto úpravu dám písemně, protože je mi jasné, že ty částky si nelze takto rychle zapsat a pamatovat.
Závěrem podtrhuji, zdůrazňuji: nemůžeme podpořit rozpočet, který je vyfabulovaný, který neodpovídá realitě, který neúměrně rozvolňuje rozpočtová pravidla o odpovědnost, který se nesnaží o snižování výdajů v této situaci, v jaké se nacházíme, který ještě více chce prohlubovat zadlužení ČR, jejích občanů a všech generací, které tu budou splácet. Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
