Pekarová Adamová (TOP 09): Pane premiére, nejste tu pro lidi, ale lidé tu mají být pro vás

Vážené dámy, vážení pánové,

chtěla jsem mluvit především k panu premiérovi, bohužel však jeho místo je tady prázdné, nicméně doufám, že třeba alespoň ze své kanceláře sleduje, co se tady odehrává, když už se jedná tedy o důvěru jeho vládě, tak si přesto dovolím ten projev adresovat jemu.

Vážený pane premiére, v minulosti jste v rámci svého pohrdání institucionální tradicí této země již několikrát zmínil, že je Parlament obyčejná žvanírna. Příliš se tu mluví a vy nemáte čas makat. I kdyby zde bylo dnes hrobové ticho, jsme v těchto dnech svědky situace, kdy zaznívá hlas mnohem hlasitější; hlas, který ani vy nemůžete jen tak ignorovat a pohrdat jím; hlas aktivní občanské společnosti. Příčiny současného stavu, a koneckonců i naší snahy vyslovit vaší vládě nedůvěru, vidím především ve dvou faktorech. První z nich je založený na ekonomické výkonnosti a má poměrně malý poločas rozpadu, o to však je v současné době intenzivnější a více o něm mluvíte. Druhý je pak založen na morálních hodnotách, má dlouhodobější charakter a troufám si říci, že je pro budoucnost této země ještě důležitější.

Faktor první je velmi často zpodobněn do normalizačně materiálního vnímání současné společnosti, do vašeho manažerského vidění tohoto světa a do kultury, kde se jako jediný správný ideál české středostavovské domácnosti snažíte vštípit režim efektivního blahobytu, kdy je více důležitý obsah spotřebního koše než to, jakými prostředky a za jakou cenu ho dosáhneme. Nutno však říci, že kromě plamenných rétorických cvičení se vám dlouhodobě nedaří naplňovat ani tento úkol. Ekonomika roste, stejně tak v souhrnu však roste i zadlužení země, což není přirozená přímá úměra v civilizované vyspělé zemi, která dobře hospodaří. A můžete zde klidně ukazovat vývojové grafy, statistické údaje vydané vašimi ministerstvy, při kterých s trochou štěstí nebudete popírat sám sebe, a oficiální prohlášení jednotlivých úřadů vedených ministry za hnutí ANO. Pravda je však ta, že se vezete na vlně mimořádného ekonomického růstu, který je promarňován mimo jiné i velmi štědrými dary pro vaše hlavní voličské skupiny, například ve formě slev na jízdné. Vše je ale za cenu kontinuálního zadlužování této země. Občas se v rámci volebního pragmatismu znovu snažíte oslovit skupiny, u kterých byste tolik chtěl uspět, například malé živnostníky. Sám ale cítíte, že se vám při apelu na tyto lidi vrací ozvěna vašich vlastních frází.

Před několika lety jeden významný podnikatel v rámci přednášky na Vysoké škole ekonomické řekl, že kdyby mu někomu někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodí. Možná si na tu situaci vzpomenete, možná jste s ním v té době souhlasil, anebo je to všechno ještě trošku jinak. Mrhání ekonomického potenciálu této země a bezprecedentní nesoulad slibů s realitou bude mít zásadní dopad na celou společnost, nejenom na ty, kteří proti vám dnes po celé České republice protestují, ale rovněž na ty, kteří vás podporují. A paradoxně možná především na ně. Další vláda, na kterou již velmi pravděpodobně dopadne nezvratný pohyb ekonomického cyklu, totiž bude muset řešit rozpočtové diletantství premiéra, který je schopen udělat naprosto cokoliv jenom proto, aby následoval kompas veřejného mínění a měnící se trajektorii a potřeby svého voličského jádra, i kdyby to znamenalo zahodit budoucnost další generace, těch dětí, kterým v roce 2013 sliboval, že se za něj jednou nebudou stydět. Zkuste se jich dnes zeptat, jak se vám to daří a zda se opravdu nestydí, pokud tedy máte tu odvahu.

Druhý faktor způsobující nejen naši nespokojenost s vámi jako s premiérem je akceptování, a co hůř, podpora morální devastace a dehonestace hodnot, na kterých je postavena tato země. Hodnoty, které nepřinesl pouze rok 1989, kdy vy jste vše sledoval zpovzdálí teplíčka a v klídečku z Maroka a čekal, jak se to všechno vyvine, ale která definovala už masarykovská první republika. A to je hlavní důvod, proč jsou desítky, stovky míst v České republice obsypány davy demonstrantů, kteří v současné chvíli nevznášejí až tak velké požadavky. Chtějí pouze slušnost, čest a dodržování ducha spravedlnosti, který není přežitkem dnešní doby, ale znakem každé vyspělé společnosti.

Obavy z účelových změn na resortu spravedlnosti společně s tisíckrát popřenými, řekla bych až zakřičenými tématy, v premiérském křesle přispívají k atmosféře značného rozladění u těch, kteří podobné papalášské manýry nejsou ochotni trpět. Věty typu: Nikdy neodstoupím, nikdy, nechť si to všichni zapamatují, nejsou ničím jiným než pohrdáním základními mravními principy spojenými s vysokou ústavní funkcí, nejsou ničím jiným než pohrdáním lidmi. Byl jste to koneckonců vy, kdo strmě vystoupal před šesti lety až k vládnímu angažmá pomocí emotivních vět o skoncování toho Palerma, které vám bylo soupeřem při volební kampani, ale zároveň vám roky předtím poskytlo nezbytnou oporu při budování vašeho agroimpéria. Tehdejší kritika směřovaná ke zneužívání moci a systému, který po více než 20 letech nesporně zklamal velkou část společnosti, byla v mnohém správně načasovaná, možná i oprávněná. Hnutí samozvaných profíků v bílých košilích nabízejících nepolitickou a manažerskou alternativu všem zklamaným se postupně vybarvilo v něco, co je reálným nebezpečím pro tuto zemi. Nebezpečím ekonomickým, politickým a morálním. Nebezpečím, které si nejenom na ulicích uvědomuje čím dál víc lidí. Stal jste se symbolem arogance moci, symbolem nesplněných slibů, symbolem ignorace hodnot této země. Můžete si udělat tisíce fotek na sociálních sítích s doprovodným komentářem ve stylu familiárního oslovování vašich fanoušků a voličů, můžete se vyfotit s černým vlčákem a postěžovat si, jak to zrovna máte těžké, můžete pokračovat ve svém čau lidi, ale tahle virtuální realita nic nezmění na tom, že se nedokážete postavit jedinému z těch čtvrt milionu lidí demonstrujících na Letné a s upřímností ve tváři mu do očí říct, že to s touto zemí myslíte dobře, protože nemyslíte a ti lidé to vědí.

Ve svém boji za silné Česko se zeptejte na Evropské radě svých kolegů z ostatních zemí, jak se dívají na titulní strany světových deníků, kde je hlas nesouhlasu se současnými poměry ztělesněn ve fotky zaplněné letenské pláně; fotky z největší demonstrace od roku 1989. Určitě se tomu spolu zasmějete. Padnou slova o kampani, účelovce a lidech, kteří vám nerozumí, slova o komplotu, nenávistných médiích a zkorumpovaných neziskovkách, slova o tom, že se proti vám spikly tradiční strany, Evropská komise i auditoři.

Přijďte nám pak říct, jak jste v této diskusi a ve svém boji za silné Česko dopadl. Osobně mám za to, že ani vás celá tato situace nijak netěší. Nejenom, že děláte ostudu sobě, děláte ji ale i naší zemi. Nejste úspěšný a velký státník, kterého miluje celá společnost, jak byste si asi určitě přál.

Jste oligarcha, vlastnící média, ekonomické impérium, a využívající exekutivní moc k prosazování a ochraně svých zájmů. Nejste tu pro lidi, ale lidé tu mají být pro vás. A tak si vás historie také zapamatuje. Udělejte službu této zemi a odstupte, než se do ní zapíšete ještě horším způsobem.

Děkuji za pozornost.