Přitom díky zkráceným úvazkům by se v době rekordně nízké nezaměstnanosti mohlo podařit zaplnit volná pracovní místa, která se firmám zaplnit nedaří. Pomoci může drobná změna legislativy a příkladem by měl jít i stát.

Zatímco mnohé průzkumy ukazují, že zájem o částečné úvazky rok od roku stoupá, firmy na tento trend reagují jen velmi pomalu. Zaměstnanců od 20 do 64 let se zkrácenou pracovní dobou je u nás pouze 6 procent. Od roku 2010 jsme se zlepšili o pouhých 0,9 procenta. I proto patříme v Evropě mezi země nabízející nejméně takových úvazků, když průměr v EU je skoro 19 procent.

Za jeden z důvodů, proč zaostáváme za evropským průměrem, považuji existenci minimální výše povinných odvodů na zdravotní pojištění. Ta se odvíjí od minimální mzdy a je stejně vysoká pro zaměstnance na plný i částečný úvazek. To znamená, že zaměstnanec na částečný úvazek s příjmem 10 000 korun zaplatí stejně, jako kdyby měl mzdu 12 200 korun. To je nespravedlivé a navíc demotivující.