Speciální výbor Evropského parlamentu zabývající se finančními zločiny však loni mezi daňové ráje v EU zařadil zemí sedm (ZDE). V sedmičce zemí bylo – možná trochu překvapivě – i Maďarsko.

Tento speciální výbor byl založen v roce 2018 a měl se věnovat pozadí skandálů jako například Panama Papers, které přiblížily rozsah odvádění zisků a majetků do daňových rájů. Mimo doporučení, že by Slovensko a Malta měly udělat vše pro to, aby vyřešily vraždy novinářů odhalujících finanční zločiny (což se dosud nestalo), označila za problém právě těchto sedm zemí. Ty umožňují velkým korporacím vyhýbat se daním a tím poškozují ostatní země Unie i své vlastní občany.

Maďarsko na daňový ráj snad působí málo exoticky – jeho snaha stát se daňovým rájem zatím trvá pouze několik let. Právě nalákání nadnárodních korporací – často těch německých – do země tím, že jim vytvoří příznivé daňové prostředí, považuje Viktor Orbán za jeden ze svých hlavních úspěchů. Bližší pohled však ukazuje, že to je za cenu špatných pracovních podmínek a klientelistických vazeb.

Hungary First?

Firmy nabízející „offshore poradenství“ vykreslují Maďarsko jako zemi se stabilním politickým systémem, která umožní většině cizinců snadno získat víza, poskytuje firmám daňové výhody a nabízí snadnou integraci do místní ekonomiky. Maďarsko sice chce vypadat jako země hrdinně odporující migraci, realita je ovšem složitější, zvlášť pokud máte peníze. V minulosti země například umožňovala bohatým investorům ze zahraničí trvalý pobyt za přísně kontrolované investice, které mělo pod palcem pouze několik málo firem. Jednalo se především o lidi z Číny. Přísně kontrolováni však nebyli samotní příchozí, jelikož se do programu dostal například ruský občan s kriminální minulostí nebo syrský muž podezřelý z mezinárodního praní špinavých peněz.