Politici a média hlavního proudu na běžné občany kašlou. Hájí zájmy elit a ukřičených menšin. Výsledkem je, že normální lidé se od nich odpojili. Když chce prezident Trump něco sdělit, nepotřebuje k tomu kdysi mocná média, postačí mu Twitter. Podobně uvažují i další lidé. Kašlete na nás, namistrovaní novináři hlavního proudu? Vaše věc, váš problém. Nepotřebujeme vás. Dnes už existují i jiné cesty, jak komunikovat, kde hledat informace, co číst, co poslouchat, na co se koukat.

A jaká je reakce hlavního proudu? Přemýšlí, co dělá špatně? Nikoli. Vymýšlí, jak svobodný tok informací zastavit, jak alternativní média omezit. A tak i na kdysi zcela svobodný internet, respektive do kdysi zcela svobodných sociálních sítí vtrhla cenzura. Eufemisticky se to ale vydává za boj s fake news. Pročež se tu maže, banuje a blokuje. Hlavně na Facebooku, tedy na té úplně největší sociální síti. Mám s tím osobní zkušenost. Zrovna mi skončil 30denní nedobrovolný facebookový arest. Za co jsem ho vyfasoval, jsem už před měsícem popsal ZDE. 

Ale nenechme se mýlit. Facebook a další sociální sítě jsou sice vykonavatelem, ale dělají to na objednávku současných mocenských elit. Proto také má tahle cenzura své politické znaménko. Pod záminkou všeobecné očisty a vynucované krasomluvy jsou cenzurovány jen některé názory.

Zavřít můžou, pustit musej. Nedá mi to, nemůžu se s vámi nepodělit o to, co jsem napsal Marku Zuckerbegovi a jeho poskokům. V iluzi, že si to přečtou, natož že se nad tím zamyslí, samozřejmě nežiju. Ostatně není to určeno pouze jim. Třeba se zamyslí jiní.