Minulé zastupitelstvo bylo jen vrchol ledovce, více k mému postoji a rozebrání celého vývoje situace naleznete v tomto článku. Nebyl to však promarněný čas, krom jiného se za 2 roky podařilo snížit cenu z cca až 900,- Kč/GJ na 672,- Kč/GJ, další sleva je na dohled a cílem je, aby se cena tepla postupně snižovala na konkurence schopnou mez.

Jak to fungovalo ještě nedávno?

Teplárna Liberec, která je pupeční šňůrou (vlastnicky i technologicky) spojena se spalovnou odpadů Termizo, si zde dlouhá léta dělala za nečinného či příp. neefektivního konání politických garnitur co chtěla. Skončilo to v roce 2015 tak, že cena za jeden gigajoul (GJ) tepla se pohyboval až kolem ceny 900,- Kč, mateřská společnost MVV (70% vlastník Teplárny (prostřednictvím společnosti Energie holding) a 100% vlastník Termiza) si z Liberce udělal docela slušně výdělečný podnik a to na úkor občanů. Investice do postupně strádajícího majetku byly v zásadě nulové a ztráty v rozvodech tepla se vlivem postupného odpojování jen a jen navyšovaly. Komunikace za strany Teplárny vůči občanům byla nulová a dvousložková cena tepla nadzvedávala celou řadu majitelů bytových domů na centrální zásobování teplem napojených. Odpojování bylo na denním pořadu dne.

Modernizace parovodů a snížení ceny

V roce 2015, kdy jsem za město s kolegou Filipem Galnorem do představenstva vstupoval a vedení města i Teplárny pochopilo, že takto to dál nepůjde, začalo se pracovat na projektu, který postupem času dostal název GreenNet – v zásadě jde o náhradu předimenzovaných parovodů, které rozvádějí teplo po městě (avšak s více jak 30% ztrátovostí) na moderní horkovody a zároveň se naplánovaly i změny v samotné Teplárně, kde mají vzniknout nové kogenerační jednotky, které krom tepla vyrábějí i elektrickou energii. Pozitivní efekt tohoto řešení je zjevný – vlivem snížení ztrát dojde k úspoře na plynu a zároveň stoupne příjem z prodeje vyrobené elektrické energie.

Aktuálně je připravena revitalizace první ze tří větví systému CZT – parovod „Město“, dále by měla následovat i druhá větev „Textilana“ a jako poslední i větev „Vratislavice“, která zásobuje mimo jiné sídliště Rochlice. V roce 2016 byl proveden přepočet Územní energetické koncepce a nezávislý odborník (Ing. Kobrle, který zpracovával i minulé ÚEK) se také dopočítal k tomu, že systém má být zachován s výjimkou Vratislavic a některých drobnějších částí v zásadě celý. To byl pro mě důležitý impuls, že jdeme technicky správnou cestou. Na obnovu oné jedné větve + výměnou kotlů a vznikem centrální výměníkové jednotky v Teplárně, která vychází na cca 320 mil. Kč, se podařilo získat dotaci ve výši cca 70 mil. Kč. Vše platí ze svých prostředků Teplárna, která si bude muset vzít úvěr, a na Město jakožto třetinového akcionáře nejsou kladeny prakticky žádné přímé finanční náklady.

Takovýto projekt však nelze uskutečnit za rok a neuvěřitelná cena za teplo směřovala k neřízenému rozpadu CZT a tak bylo potřeba jednat rychle. Koncem roku 2015 došlo k výrazné změně – cena klesla na 699, –Kč/GJ a vyúčtování přešlo na jednosložkový výpočet (co spotřebujete, to zaplatíte). Postupně jsme se v roce 2017 dostali k ceně 672,- Kč/JG a pro rok 2018 je předjednaná cena 649,- Kč/GJ. Poprvé též Teplárna uvádí, že za jistých podmínek je schopna se dostat i ceně 550,- Kč/GJ.