U navrhované úpravy rozpočtu nevidím snahu o vyrovnané nebo přebytkové hospodaření. Stejně tak jako jsem ji neviděl v prosinci při navrhování a schvalování rozpočtu na rok 2015. Při rozdělování prostředků z roku 2014 bych si představoval rozdělení přibližně jedna třetina pro letošní potřeby kraje a dvě třetiny pro umořování dluhu kraje. Kraj měl ke konci roku 2014 dluh ve výši téměř dvou miliard a roční dluhové náklady ve výši skoro dvacet milionů korun. Dvě třetiny rozdělovaných prostředků na umořování dluhu by znamenalo faktické přebytkové hospodaření kraje, nebo přesněji řečeno umořování dluhu by bylo ve větší výšce než je výše schváleného schodku rozpočtu pro rok 2015, což bylo 200 milionů Kč.

V prosinci jsem zmínil, že většina rozpočtů je schvalována jako rozpočty schodkové. Výsledné hospodaření však často vychází lépe, než jak byl schválen rozpočet. To naznačuje, že rozpočty jsou navrhovány konservativně, opatrně. A to je dobře. Pokud tedy dojde k přebytkovému hospodaření, měl by se kraj snažit o umořování dluhu a nespotřebovávat prostředky jen proto, že je nespotřeboval předchozí rok.

Stát, města i kraje se zadlužují kvůli spolufinancování dotačních projektů. Čerpání se považuje za důležitější než vyrovnané rozpočty. Při čerpání dotací by se mělo dbát na prioritu vyrovnaného rozpočtu. Ideální stav by samozřejmě byl nic do Bruselu neposílat a nic z Bruselu nežádat.