Ministerským úředníkům dává špatný zákon možnost bez soudu nařídit blokaci online stránek, které vyhodnotí jako nelegální hazard, včetně stránek, které na ně odkazují. Navíc zákon přenáší zodpovědnost za realizaci blokování na poskytovatele internetového připojení a služeb. Splnění této povinnosti však nelze dostát v její absolutní rovině, pokud poskytovatelé nezainvestují miliony do vybavení. Má tyto peníze třeba lokální poskytovatel-podnikatel nebo třeba obec, která poskytuje připojení svým obyvatelům?

Účinnost zákona se blíží a ministerstvo stále nemá odpověď ani pro poskytovatele, ani pro uživatele. Do nového roku tedy vkročí tisíce firem v právní nejistotě a lidé s výhledem na možné zdražení internetu. Internetu, který bude zase o něco méně svobodný a o kterém bude rozhodovat nekompetentní úředník Ministerstva financí. Ústavní soud se ještě k zákonu nevyjádřil.

„Doufali jsme v rychlejší reakci Ústavního soudu v této věci. Paragrafy nejen že zavádí cenzuru ve významu svobodného šíření informace, a jsou tak dle našeho názoru v rozporu s ústavou, ale naráží na další zákonné a technické limity a hlavně finanční dopady. Pokud se dnes poskytovatelé pokusí zákonu vyhovět, a následně Ústavní soud paragrafy 82 a 84 zruší, milionové investice do technologií mohou poskytovatelé vymáhat zpět. V případných arbitrážích či refundacích pak zaplatíme ignoraci ministerstva my všichni z našich daní,“ komentuje dopady zákona a aktivitu Ústavního soudu v kauze předseda Pirátů Ivan Bartoš.