Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já navážu. Mě zaujalo ve vystoupení pana kolegy Stanjury to, že on ten vztah mezi dodavatelem a odběratelem považuje v tomhle případě za nefér, že tady vláda straní jedné z těch stran. Já vám připomenu jeden příklad z minulosti a doufám, že se vejdu do dvou minut. Jestli si pamatujete, bylo - nebylo, byla tady jakási Julínkova zdravotní reforma. V té reformě mohly vznikat nezávislé další pojišťovny, jejich zakladatelé mohli mít svoje zdravotnická zařízení, neexistovaly by žádné ceníky výkonů, bylo by čistě na dohodě nebo na smluvním vztahu mezi pojišťovnou a smluvním zařízením, jaké smluvní podmínky si nasmlouvají. Ti malí nebo menší lékaři by byli vystaveni naprosto nerovnoprávnému postavení, kdyby to tak dopadlo, protože ta pojišťovna, která navíc ještě měla mít svoje vlastní zdravotnické zařízení, by samozřejmě dávala lepší podmínky svým zdravotnickým zařízením a ty podmínky, které by nabídla ostatním, by byly takové, že by řekly - ber, neber a půjdeš z trhu ven. A jinak se dostat k prostředkům z veřejného zdravotního pojištění než přes ty pojišťovny, to opravdu nešlo. A aby to bylo dokonalé, tak se tenkrát ještě zakázalo, aby se drobnější zdravotnická zařízení sdružovala a vyjednávala kompletně.

Chci jenom říct, že v tomto případě jste stranili také jedné straně. Děkuji.