Tento týden u mě vyhrává alkoholová strategie EU. Ta, kterou Unie před lety disponovala, vypršela s rokem 2012 a od té doby bohužel žádná neexistuje. Desítky sdružení a asociací už od roku 2011 tlačí na Komisi, aby na nové strategii začala alespoň pracovat. Už jenom proto, že konzumace alkoholu představuje v Evropě stále třetí nejčastější příčinu úmrtí a onemocnění, kterým bylo možné předejít, a je rizikovým faktorem u více než 60 chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění jater. Ve věkové skupině 20 – 39 let lze alkoholismu přičíst přibližně 25 % všech úmrtí. Ano, čtete správně, celá čtvrtina případů. Dochází k nim často v souvislosti s dopravními nehodami, násilím či onemocněním jater.

Je tedy pravdou, že jsme dnes o Alkoholové strategii na plénu hlasovali. Je třeba ale také vysvětlit o čem konkrétně. O usnesení připraveném mým domovským Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, ve kterém Parlament naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala zprávu, již podle nařízení (EU) č. 1169/2011 měla předložit již v prosinci 2014 a v níž posoudí, zda by se na alkoholické nápoje v budoucnu měl vztahovat požadavek na poskytování informací o složení a nutričním obsahu; domnívá se, že spotřebitelé by měli být o složkách a nutričním obsahu informováni. Komise by ji měla představit nejpozději v roce 2016.

Cílem strategie by mělo být pomoci členským státům se zmírňováním škod souvisejících s alkoholem pomocí shromažďování spolehlivých údajů, posílení prevence a léčby nebo snížení nehod způsobených konzumací alkoholu. Komise již z roku 2014 disponuje průzkumem, jak je to v členských státech s informacemi o zdravotních dopadech konzumace alkoholu, ale zpráva samotná vypracována nikdy nebyla.