Jak potom chápat tlak, který zástupci členských zemí v Radě vyvíjejí na to, aby budoucí dlouhodobý rozpočet Evropské unie pro období 2021–2027 byl co nejnižší. Jeho výsledkem byl koneckonců už samotný návrh Komise počítající s pouhými 1,08 % evropského HND. Ty mají ufinancovat vše od zemědělské politiky, koheze, výzkumu, vzdělávání, zahraniční politiky, apod., a to ve 27 zemích.

Evropská unie se nachází v historickém momentu. Nejen z důvodu Brexitu, ale zejména proto, že začíná docházet k parlamentnímu vyjednávání o podobě jejích politik. Začínají se formovat odpovědi na to, s jak velkou mírou kohezního spolufinancování bude moci počítat region Severozápad, jestli se jihomoravští zemědělci budou muset obávat z povinného zastropování, nebo jestli se naši vědci z Akademie věd budou moci radovat z lepšího přístupu k evropským financím.

Zatímco Rada, tedy evropští ministři financí, neumí nic jiného než škrtat, Evropský parlament zaujal zodpovědné stanovisko.  Výsledkem hlasování potvrdil, že nedá dopustit zásahům, které by měly přímý a negativní vliv na občany a prostředí, ve kterém žijeme.  Konkrétně jsme schválili zvýšení prostředků Evropského sociálního fondu o 17 miliard eur, zamezení škrtu Kohezního fondu s neakceptovatelnou výší 45 %, větší podporu malých a středních podniků, zdvojnásobení prostředků výzkumného programu Horizon Europe i programu na ochranu životního prostředí LIFE a ztrojnásobení velikosti studentského programu Erasmus+.