Podle některých kolegů nicméně je letní čas nařízen Evropskou unií a toto přesvědčení odvozují z existence evropské směrnice 2000/84/ES, kterou se stanoví začátek a konec letního času pro všechny členské státy společenství z důvodu harmonizace podmínek vnitřního trhu. Evropský komisař Kallas ale v roce 2011 jasně řekl, že Evropská komise zavedení letního času ve své působnosti nemá. I já jsem přesvědčen, že klíčovou kompetenci mají v rukou jedině samy členské státy a na příkladu České republiky si zde dovolím ukázat, na čem toto přesvědčení zakládám.

Letní čas jako takový byl v České republice zaveden zákonem 54/1946 Sb. o letním čase. Tento zákon stále platí a platil tedy i při našem vstupu do EU. Letní čas jako takový u nás tedy Unijní legislativou zaveden nebyl. K zavedení společného letního času také neexistuje žádné zmocnění ve Smlouvách o EU (konsolidované znění v Lisabonské smlouvě) a proto by ani z unijní úrovně zaveden být nemohl.

Když si přečteme pozorně preambuli zmíněné unijní směrnice 2000/84/ES, najdeme v ní mimo jiné toto: "Vzhledem k tomu, že členské státy uplatňují úpravu letního času,.......", tedy konstatuje se, že letní čas jako takový je v době přijetí směrnice členskými státy již zaveden, a pokračuje se ".... je pro fungování vnitřního trhu důležité, aby bylo pro začátek a konec období letního času stanoveno společné datum a čas v celém Společenství.", tedy konstatuje se, proč a co je harmonizováno. Z výše uvedeného vyplývá, a v příslušných předpisech se konstatuje, že letní čas již byl v členských státech zaveden jejich vnitřními předpisy, a že Unie v rámci své kompetence pouze stanovuje ve všech státech EU stejné datum jeho zahájení a ukončení v zájmu fungování vnitřníh trhu, což učinit může.