Dobrou zprávou je, že naše, západní/evropská/euroatlantická/židovsko-křesťanská (nehodící se škrtněte) společnost do značné míry ctí transparentnost, nezávislost a úctu před zákonem. Jasně, má to své mouchy, ale nicméně jsme stále neuvěřitelně svobodnou společností a těšíme se nejvyšší úrovně demokracie, o jaké se mnohým z nás před třiceti lety ani nesnilo. Zlá zpráva (pro některé) je, že tato úroveň svobody umožnila, aby vyplavaly na povrch informace, které bývají v autoritářských režimech drženy přísně pod pokličkou.

Mezi tyto informace patří i to, že americká rozvědka CIA nelegálně zadržovala evropské občany podezřelé z páchání a přípravy teroristických činů a odváděla je na území USA, obvykle pod velice pochybným právním režimem, za aktivní pomoci a účasti jednotlivých členských zemí EU. Není si potřeba dělat iluze o tom, že s takto zadrženými lidmi bylo zacházeno v rukavičkách. Zpráva amerického Senátu poukázala na širokou paletu mučících metod používaných CIA a především na skutečnost, že aplikace „rozšířené formy výslechu“, jak CIA eufemisticky mučení nazývá, není efektivnější než tradiční formy výslechu. Nemluvě o tom, že mučení byli podrobeni i lidé, u kterých jakákoliv návaznost na teroristy nebyla prokázána. Jinými slovy – CIA mučila a možná i teď mučí, také nevinné civilisty.

Evropský parlament v průběhu svého červnového zasedání schválil velmi těsnou většinou hlasů zprávu kritizující účast evropských států při pochybném vydávání osob do rukou CIA, kde jsou následně mučeni. Před tím, než jsem tuto zprávu podpořil, jsem nad daným tématem dlouze přemýšlel. Je mi jasné, že skuteční teroristé a jejich podporovatelé se dopouštějí odporných činů. Nemyslím si, že je třeba s nimi zacházet v rukavičkách, nejsem přesvědčen o možném pokračování příliš tolerantní politiky některých západoevropských zemích. Při tom všem si ale nemyslím, že účel světí všechny prostředky.