Jedinou evropskou demokraticky zvolenou institucí je Evropský parlament. V dnešní "době internetové" není problém dohledat fakta, která svědčí o tom, že parlament roli zástupce evropských občanů plní.  Přitom mnoho lidí si vlastně myslí, že Evropský parlament, který si jako jedinou instituci EU demokraticky volí, plave někde daleko v neurčitém, abstraktním prostoru. Nechci se pouštět do debat, odkud se takové pocity vzaly a kdo za ně může. Takové řeči bez výsledku nikam nevedou a spíše nám drnkají o nervy. Nabízí se proto jednoduchá otázka: Jak zabránit, aby se nám Evropský parlament odcizil?

Sám u sebe musel začít právě Evropský parlament. Proběhla sledovaná debata o změnách ve způsobu voleb svých členů, která se vede už od roku 1976. Současný systém kritikové oprávněně označují jako chumel osmadvaceti volebních klání, během kterých se zas a znovu řeší národní problémy, ačkoli se jim na evropské půdě věnuje veskrze omezený prostor. I když jednotlivé státy nechtějí nadnárodní kandidátní listiny, tedy skutečné evropské volby, počítá se určitě i pozvolnější pokrok. 

Pokud vše posvětí Evropská rada a členské státy, budou díky němu jednotlivé země evropské volby lépe koordinovat. S platností od voleb v roce 2019 se totiž mimo jiné zavádí jednotný termín pro sestavení kandidátek (minimálně dvanáct týdnů před zahájením voleb), sjednocuje způsob, jak na volebních lístcích uvádět informace o propojení národních a evropských stran. Vznikne možnost zavést hlasování korespondenčně nebo přes internet. Hodně se mluvilo také o rovnosti v zastoupení mužů a žen. Evropští lidovci ale prosadili, že změna přijde až od roku 2024.