Je tomu jeden rok od jmenování vlády Bohuslava Sobotky a zároveň od uvedení Heleny Válkové do čela ministerstva spravedlnosti. Jako bývalý ministr tohoto resortu bych se proto rád v tento výroční den vyjádřil k činnosti ministerstva v posledních dvanácti měsících.

Bohužel z mého pohledu nejsou za prací paní ministryně Válkové a jejího týmu vidět žádné hmatatelné výsledky, které by mohla společnost ocenit.

Téměř všechny dosavadní návrhy a nápady, jež z ministerstva vycházejí a stávají se předmětem laických i odborných debat, vyvolávají značné kontroverze a pochybnosti. Za zmínku v tomto smyslu stojí nepochybně nepromyšlená a neprodiskutovaná novela občanského zákoníku, která vychází spíše než z odborné analýzy aplikace zákona z osobních předsudků náměstka Pelikána, anebo návrh zákona o státním zastupitelství, který se zcela odvrací od zásad a principů předchozí verze připravené za mého působení v čele resortu, posiluje vliv politiků na soustavu žalobců a činí z nejvyššího státního zástupce jakousi informační ústřednu ministra spravedlnosti.