Nevymizeli ani tzv. „šmejdi“, kteří jsou orientováni hlavně na starší spoluobčany, ani jiné nabídky „skvělých služeb“, které si nikdo nevyžádal. Poškození zaparkovaných automobilů už raději ani nikam nehlásíme, protože je to jen ztráta času. Pokud jsou naši sousedé více hluční, než je obvyklé, raději se schováme ve svém bytě. Nepořádek po neukázněných pejskařích překročíme…
Víme ale, co jako město od své městské policie chceme? Většina z nás se určitě chce cítit bezpečně. Kde je bezpečno, tam jsme více doma, tam se zvyšuje kvalita života. A k tomu by se pro každý kout krásně hodil bdící policista, který tu je, aby pomáhal a chránil – někdy i tak, že uplatní nějaké represe vůči těm, kdo si nedají říct po dobrém. Byl by viděn na pochůzkách po ulicích i v parcích, byl by tu na radu i praktickou akci, noční výtržníci by si nedovolili být tak bujaří, lidé by se s odpadky raději trefili do košů, pejskaři by si méně zapomínali pytlíky, toxikomani by se obloukem vyhýbali dětským lokalitám, za okenními tabulkami by se upustilo od domácího násilí, policista – parťák by znal slabá místa svého území… Byl by prostě tam, kde ho lidé nejvíc potřebují.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV