Premiér Babiš: Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která nemá omezenou dobu řečnění poslanců

10.11.2019 21:37

Komentář na facebookovém profilu k událostem uplynulého týdne

Premiér Babiš: Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která nemá omezenou dobu řečnění poslanců
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš při rozhovoru pro PL

Čau lidi, je pivo „chlast“? Ptám se přesně takhle, protože se stala příšerná věc. Zavedl jsem filosofii na sociální sítě. Jo, taky jsem se divil, když jsem to zjistil. Představte si, jak to začalo. Minulou neděli jsem napsal, že je rozdíl mezi posezením s kamarády v hospodě u piva a sebedestruktivním nasáváním kořalky. Celkem jednoduchá úvaha, no myslel jsem si, že ji každý pochopí. A proto tvrdý chlast víc zdaníme, ale hospodským DPH na točené pivo snižujeme. Jako kompenzaci za to, že museli v hospodách zavést EET. Získají díky tomu pro sebe 400 milionů a když připočtu, že jsme hospodským znovu snížili DPH na stravování a nealko, tak jim zůstane 1,36 miliardy. Plním jen to, co jsem slíbil v lednu 2016 v pořadu Máte slovo u Michaely Jílkové, že snížíme DPH na točené pivo z 21 na 10 procent. Tři a půl roku to trvalo, ale protože jsem urputnej, prosadil jsem to.

No a co se nestalo.

Na Facebooku a hlavně Twitteru začal filosofický kroužek.

Jak definovat alkohol?

Kdy přestává kamarádské popíjení a začíná chlastání?

Patří ke kamarádskému popíjení i chození ven na cigáro?

Hotová intelektuální bouře. Chcete se přidat? Jasně! Napište mi hned teď do komentáře a hlavně sdílejte, ať se vyjádří co nejvíc lidí.

Já jsem vystudoval ekonomii, takže vám k tomu filosofický výklad nedám. Ale myslím, že jsem to minule napsal jasně. Bojujeme proti ZÁVISLOSTEM. Tvrdému chlastu, kouření, hazardu. Protože rozežírají nejen mozky, plíce, játra, ale i lidské charaktery, rozbíjí rodiny, přátelství, ekonomicky oslabují náš stát o stovky miliard ročně. Proto je víc zdaníme. A díky penězům, které z toho získáme, můžeme i zvýšit rodičák o 80 tisíc.

Já vím. Určitě se tenhle týden najde nějaký další myslitel. Bude se ptát, co si to Babiš představuje pod slovem závislost. Přemýšlel jsem, kdo to doteď vyložil nejlíp. A myslím, že je v tom nejlepší klasik Jaroslav Hašek. Jasně, dobrý voják Švejk. Pamatujete, jak ho mají eskortovat dva vojáci k feldkurátorovi Katzovi? “Stavili se za Florencí v malé kavárničce, kde tlustý prodal své stříbrné hodinky, aby se mohli ještě dále veselit.” Nakonec musel Švejk eskortovat oba vojáky a ještě jim nést flinty. Pokud nemáte čas číst, na netu najdete klasický přednes od pana Wericha. Dám vám za chvilku odkaz sem na Facebook.

Jinak teda, nedokážu si představit svatomartinskou husičku, pěkně vypečenou, bez piva. Je to náš národní nápoj.

Ale teď zpátky k daňovému balíčku a vyššímu rodičáku.

Jak asi víte, obojí jsme tenhle týden prosadili. Dokonce ve stejný den.

Rodičák stoupne o 80 tisíc na 300 tisíc korun všem rodičům dětí do čtyř let, kteří ho ještě 1. ledna budou pobírat. Slíbili jsme to v našem programovém prohlášení a taky jsme to splnili.

Minule jsem vám psal o těch šílených obstrukcích opozice, rozebíral jsem vám, v čem spočívá náš daňový balíček, díky kterému budeme mít dost prostředků na zvýšení rodičáku. A taky jsem vám psal, jak lhali někteří opoziční poslanci, kteří schválení tohoto strašně důležitého zákona blokovali. Prý chceme danit pojišťovnám jejich rezervy, přitom my ale akorát rušíme nesmyslnou daňovou výjimku, kterou si zástupci pojišťoven vylobovali před námi. Teď budou platit daně jako každý jiný. To jsem vám už popsal.

Ale v daňovém balíčku je třeba i to, že ukončuje nejasnosti při placení daně z nemovitých věcí. Remízky, meze a další krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, už nebudou daňově znevýhodňované.

Než se nám daňový balíček a vyšší rodičák podařilo protlačit, museli jsme přetrpět 27 hodin obstrukcí opozice.

A teď si vemte. Nás všechny daňové poplatníky stojí jediný den jednání Sněmovny 5 milionů korun. Zároveň jsme jedna z mála zemí v Evropě, která nemá omezenou dobu řečnění poslanců.

Většinou ve vyspělých demokraciích to je tak, že poslancům se přidělují minuty podle toho, kolik jejich strana získala křesel ve Sněmovně. Nebo je pevně dané, kolik minut můžou řečnit v prvním čtení zákona a kolik ve druhém. Třeba 10 minut a pak už jen 5 minut. Schválně koukněte na studii, co dávám za chvíli na Facebook.

Tenhle týden jsem byl v lucemburské sněmovně a přivezl jsem si jejich jednací řád. Dobu řečnění mají omezenou, stejně jako v německém Bundestagu. Funguje to tak i v Evropském parlamentu.

To u nás, v České republice, si může poslanec mluvit, jak dlouho chce. Takže to mluvení je častokrát žvanění. Je to naprosto nesmyslná výsada, která ničemu nepomáhá. Vždyť si vemte, že i spousta zastupitelů v našich obcích si odhlasovala omezenou dobu mluvení. Tak proč to nemá Sněmovna?

Žvanění některých poslanců je legendární.

Tak třeba. Když se mělo v roce 2012 hlasovat o církevních restitucích, poslanec Michal Babák za VVčka začal předčítat dějiny církve od Velké Moravy. Když se po čtyřech hodinách dostal ke středověku, odebrala mu slovo tehdejší předsedkyně Sněmovny za ODS Miroslava Němcová, že nemluví k věci. Předseda VVček se začal rozčilovat, že to je "pošlapání demokratické debaty”.

Jasně demokracie. My jsme to zažili už při hlasování o první vlně EET. Ty samé obstrukce i minulý týden u daňového balíčku.

Aby parlament začal sloužit lidem efektivně, musíme dobu řečnění omezit. To je jasné. Musíme taky zařídit, aby se poslanci vyjadřovali k zákonům jen v 1. a 2. čtení. Ta hlavní práce má probíhat ve výborech, které zákony diskutují napříč všemi politickými stranami.

Ano, konstruktivně míněnou kritiku si mají vládní strany vyslechnout. Ale abychom ještě ve 3. čtení několik hodin poslouchali to, co už všichni víme, není normální. Třetí čtení má sloužit už jen k hlasování.

Musíme změnit jednací řád, aby odpovídal vyspělé demokracii a míň blázinci, kde každý mluví sám pro sebe. Což mi teda připomíná znovu Švejka, tentokrát když popisuje, jak se měl v blázinci:

“Je tam taková svoboda, vo kerej se ani socialistům nikdy nezdálo. Člověk se tam může vydávat i za pánaboha nebo za Panenku Marii, nebo za papeže, nebo za anglickýho krále, nebo za císaře pána, nebo za sv. Václava, ačkoliv ten poslední byl pořád svázanej a nahej a ležel v izolaci. Každej tam mohl mluvit, co chtěl a co mu slina právě přinesla na jazyk, jako by byl v parlamentě.”

Na omezení tohohle blázince jsme už sestavili pracovní skupinu, ve které je náš předseda Sněmovny Radek Vondráček, zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková a předseda našeho poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Budeme mluvit se všemi ve Sněmovně. Náš cíl je mít takový jednací řád, aby ho nebylo možné zneužívat a parlament sloužil lidem, ne požíral jejich daně bez užitku. Vstoupit v platnost by měl až od dalšího volebního období. Nechceme měnit pravidla uprostřed našeho mandátu, který nám občané svěřili.

Ne všechno musí provázet obstrukce. Tenhle týden jsme na vládě schválili zvýšení platů ve státní sféře. Už jsem vám to avizoval. Všem dáme navíc 1500 korun měsíčně. A ti s nejnižšími platy, jako jsou kuchaři, uklízečky nebo uvaděčky si polepší v průměru o 10 procent. A nejnižší platovou tabulku rovnou škrtáme.

Profese číslo jedna jsou pro nás učitelé. Nevím, jak víc se už rozepsat o tom, co všechno pro ně děláme, než jak jsem vám to podal v minulém hlášení. Alena Schillerová si dala na Twitter tenhle graf, který to ukazuje v barvách. Za chvilku dám odkaz.

Stručně, jasně a znovu. V roce 2014 měli pedagogové plat 26.397 korun a nepedagogové 14.861 korun. V roce 2020 to bude 42.054 korun a 23.593 korun. Za šest let se platy zvýší o 59,3 procenta u pedagogů a 58,75 procenta u nepedagogů. V roce 2021 budou mít učitelé v průměru přes 45 tisíc. Už v roce 2019 budou mít pedagogové průměrně 38.231 korun, to bude víc než průměrný plat celorepublikově.

Přesto minulý týden školské odbory vyděsily snad všechny rodiče. Stávka ve středu. Prý se zavřou VŠECHNY ŠKOLY. V pondělí už říkali, že to bude jen polovina. No a ve středu se ukázalo, že z 12.000 škol, co v Česku máme, jich zavřelo jen 1200. Dalších 2700 omezilo výuku nebo ředitelé poslali žáky domů dřív.

Zavřela jen desetina škol. Souhlasím s ministrem školství Robertem Plagou, že to byl debakl odborů. Já říkám, že to byla akce na image. Odboráři tak akorát vystrašili rodiče a přidělali jim další starosti, kam s dětmi, když musí do práce.

O to víc chci poděkovat všem, kteří se do stávky nezapojili. Děkuji vám, že nám věříte. Vím, že spousta z těch, co do stávky šli, to nedělali kvůli tomu, co jim navykládaly odbory, ale prostě chtěli upozornit na to, že se na české školství dlouhá léta kašlalo.

Pan předseda školských odborů František Dobšík je ve své funkci od roku 2003. A celou tu dobu na tom byli učitelé bídně. Co dělal, když jim nějaký pan profesor Fiala, v letech 2012-2013 ministr školství, přidal v průměru jen 163 korun?

Ne, fakt, nedělám si srandu. Takhle na školství ODS kašlala. V roce 2008 byl průměrný plat učitelů 23.777 korun a v roce 2013 to bylo 25.996 korun.

Takže za 6 let dokázaly vlády před námi přidat jen 2.219 korun.
My za 6 let učitelům zvedáme platy o 18.355 korun.

A pan Dobšík, který je celou tu dobu šéf školských odborů, svolal stávku právě teď. Když zvedáme platy o 68 procent za 6 let. Nechápu. Absolutně ne. Vždyť jen za ty dva roky, co má naše hnutí v kompetenci ministerstvo školství, zvedli jsme učitelům platy o 25,9 procenta.

Jak jsem vám už minule psal, že peníze nedáváme jen na vyšší platy pedagogů i nepedagogů, ale i do staveb a rekonstrukcí škol, do vědy, sportu, církevních a soukromých škol, inkluze… Rozepsal jsem to tak, že tyhle počty musí pochopit každý a kdo jste to náhodou minul, tak vám sem dám za chvilku odkaz. Najdete to hned na začátku mého minulého hlášení. A taky přidám komentář pana ministra školství ke stávce.

Znovu děkuju všem učitelům, kteří vidí, že se snažíme dělat maximum, aby se měli líp. Chceme, aby učitelská profese byla v naší společnosti minimálně stejně prestižní jako lékař. Aby k učitelům měli žáci i jejich rodiče úctu. Jako je to ve Finsku. Tam je to nejváženější profese. Na jedno místo učitele se hlásí deset zájemců. Jsme na začátku této cesty.

Dostal jsem skvělý mail od jedné paní učitelky, popisuje v něm jednotlivé
problémy pěkně přehledně:
1. společenské ohodnocení pedagogů
2. finanční ohodnocení pedagogů
3. finance na provoz škol
4. inkluze
5. Cermat
6. fungující systém
7. úvazky

Odepsal jsem jí, že se s ní chci potkat a podrobně to prodiskutovat. Musíme pozorně naslouchat učitelům a ředitelům škol a ne odborářům, kteří se angažují jen pro sebe v rámci své příští politické kariéry.

Pojďme ale na další věc, kterou se nám podařilo prosadit. Ve Sněmovně prošla v prvním čtení novela daňového zákona. Co vám to přinese?

On-line finančák. Ano, konečně díky tomuhle zákonu můžeme dokončit finanční úřad na internetu neboli Moje daně. Od konce příštího roku už budete moct podávat daňové přiznání jednoduše na netu. Vyplníte svoje údaje jednou a pak už nikdy víc. Formulář za vás i všechno spočítá, vy jen potvrdíte, že to sedí, mačkáte odeslat. Hotovo.

Lhůta pro elektronické podání se ještě k tomu prodlouží o celý měsíc a taky snižujeme úroky z prodlení ze 16 na 10 procent. S tím se zároveň ruší liberační lhůta za pozdní podání daňového přiznání a placení daní. Co ocení hlavně menší poplatníci, že výrazně navyšujeme částku, od které se vymáhá úrok. Z 200 na 1000 korun.

A teď pozor, podnikatelské okénko pro všechny, kdo platíte DPH.

Zlepšíme vám cash-flow a zároveň zvýšíme i právní a podnikatelskou jistotu, protože naše novela zavádí zálohu na daňový odpočet, která umožní dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na DPH. Tyto zálohy můžete hned využít ve svém podnikání.

Abychom to ale mohli udělat, musíme o několik dní posunout výplatu daňových odpočtů ze současných 30 na 45 dní. Finanční správa tím pádem bude mít víc času si v některých případech vyjasnit s podnikatelem všechny případné nejasnosti v jeho papírech. I s těmi 45 dny ale budeme mít pořád jednu z nejkratších lhůt vyplácení odpočtů v Evropské unii. Přitom ubydou zbytečné kontroly, protože je budeme moct líp zacílit a sníží se objem zadržovaných nadměrných odpočtů. Volá po tom podnikatelská i odborná veřejnost už několik let. Mimochodem, celková částka tady těch zadržovaných nadměrných odpočtů dlouhodobě klesá. Představte si, že mezi léty 2016 a 2019 se snížila o víc než 80 procent. To je obrovské číslo a má pozitivní dopad na cash-flow podnikatelů. Nebylo by to možné, kdybychom nezavedli kontrolní hlášení a další opatření pro boj s daňovými úniky.

Konec podnikatelského okénka.

Další hrozně důležitý zákon je schválený. Právo na digitální službu. V pátek ho odhlasovali poslanci. Díky němu budeme moct do 5 let komunikovat se všemi úřady po internetu. Je to revoluce. Z hlediska toho, jak se nám podařilo digitalizaci podchytit zákonem, teď patříme na světovou špičku. Už žádné povinné chození na úřady. Informace, které o nás stát má, bude sdílet napříč všemi svými úřady, skončí nekonečné kolečko dokládání dokumentů. A opakuju, to všechno do 5 let. Chci poděkovat poslancům, pro zákon zvedlo ruku 163 ze 166 přítomných. A speciálně děkuju našemu vládnímu zmocněnci pro digitalizaci Vladimírovi Dzurillovi, který na digitalizaci maká z technického i právního hlediska.

Jdem dál. Tenhle týden jsem byl na velké konferenci Zdravotnictví 2020 a se mnou samozřejmě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Poděkoval jsem všem lékařům, sestrám, záchranářům, laborantům, porodním asistentkám a dalším specialistům, kteří nás mají ve svých rukách. Právě díky jejich nasazení máme skvělé zdravotnictví.

A pomáháme tomu i my ve vládě. Na péči o pacienty příští rok pošleme o 35 miliard víc než letos. Je to nejvyšší nárůst v historii. Několikrát jsem vám taky psal o tom, jak jsme dokázali vyladit úhradovou vyhlášku, aby s ní byli spokojení poskytovatelé i pojišťovny.

Psal jsem, že tlačíme zdravotní pojišťovny, aby ty peníze navíc směřovaly do zvýšení dostupnosti a kvality péče. Jsme v tom úspěšní už teď. Kratší čekací lhůty, delší ordinační doby, lepší vybavení. U nemocnic se soustředíme na lepší hospodaření, rozvíjíme společné nákupy, dali jsme jasná pravidla veřejným zakázkám a kritizovaným zpětným bonusům.

A hlavně. Finišujeme náš Národní investiční plán. V něm máme zmapované projekty ve zdravotnictví za 73 miliard. Budeme do nich postupně investovat a pevně věřím, že i naši následovníci. Je to plán na desítky let.

Teď řešíme hlavně státní nemocnice. Připravujeme 7 strategických investic za víc než 12 miliard. Stát přispěje 8,5 miliardami a vlastní zdroje nemocnic budou 3,1 miliardy.

  • IKEM Praha bude mít dva nové pavilony za 1,05 miliardy. Projekt už je schválený a psal jsem vám o něm.
  • Fakultní nemocnice Plzeň vybuduje nový pavilon chirurgických oborů za 1,5 miliardy.
  • V Brně postaví gynekologicko-porodnickou kliniku za 1,9 miliardy.
  • V Olomouci zrekonstruují a dostaví hlavní budovu za 1,5 miliardy.
  • Všeobecná fakultní nemocnice Praha postaví nový sdružený objekt za 1,5 miliardy.
  • V Hradci Králové zmodernizují chirurgické obory za 2,4 miliardy.
  • Thomayerova nemocnice Praha vybuduje centrální urgentní příjem za 0,75 miliardy.

Jsou to masivní investice, ale děláme spoustu dalších věcí, které pomáhají pacientům a taky zlepšují život zdravotníkům. Píšu vám o tom průběžně. Třeba o reformě duševní péče, navyšování kapacit lékařských fakult, zlepšování postgraduálního vzdělávání, snižování administrativy doktorům a sestřičkám, hlavně díky elektronizaci, tu umožní náš zákon, který předložíme nejpozději do konce března 2020. Taky řešíme dostupnost léků, vybojovali jsme, aby pojišťovny hradili těžce nemocným pacientům 90 procent ceny zdravotního konopí, prosazujeme zákon o odškodnění za újmu způsobenou povinným očkováním. No prostě budu rád, když si přečtete můj projev, který jsem na konferenci Zdravotnictví 2020 měl. Za chvilku dávám na Facebook včetně prezentace Adama Vojtěcha.

Další hrozně důležitá věc. Probíhá diskuse o rozpočtu Evropské unie na roky 2021-2027. Bojuju za to, aby se v rámci něj nesnižovaly peníze na kohezi neboli posilování chudších regionů Unie a jejich přibližování těm bohatším. Nejsem v tomhle boji sám. Na pražském hradě jsme zorganizovali summit Přátel koheze. A přijeli na něj zástupci z 16 států, celkem 10 premiérů včetně mě. Byl to vůbec největší počet zahraničních premiérů v ČR od našeho předsednictví v Radě EU v roce 2009.

Na jednu stranu Evropská unie plýtvá peníze na svůj provoz, na druhou nám ale chce dát míň na investice do dálnic, škol nebo mateřských školek. S tím samozřejmě nesouhlasím. Není to dobré pro nás, ale ani Evropu jako celek. V tom návrhu rozpočtu peníze na investice prostě najdeme. Přijali jsme s ostatními Přáteli koheze deklaraci, ve které jasně říkáme, že politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečnému sbližování regionů i států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu. Taky jsme v deklaraci vyjádřili nutnost flexibilních a vhodných pravidel pro čerpání prostředků EU.

V deklaraci máme i to, že všichni chceme zrušit rabaty neboli slevy nejbohatších států na příspěvky do EU, se kterými přišla Margaret Thatcherová v roce 1984 pro Velkou Británii, a pak to samozřejmě chtěli všichni, kdo platili nejvíc. Nizozemí, Německo, Švédsko, Rakousko. Nedává to ale smysl, výsledek je, že nejbohatší platí vlastně nejmíň a ještě tu jejich slevu musíme kompenzovat my ostatní. Něco takového chci rozhodně zrušit.

V roce 2018 ještě s Velkou Británií činily tyto rabaty 8,898 miliardy eur. A představte si, že na příští rozpočtové období, už bez Velké Británie, je taky plánují a to ve výši dokonce 14,5 miliardy eur. To jsou právě ty peníze, které budeme chtít na kohezi.

Ještě před summitem jsme si udělali přípravu s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. Chceme pro naše regiony víc prostředků z fondů EU, jednodušší pravidla pro žadatele a hlavně flexibilitu v přelévání peněz tam, kde jsou potřeba.

Ministerstvo pro místní rozvoj právě tenhle týden ohlásilo, že se mu podařilo rozdělit už 100 miliard z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ty se u nás rozdělují v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, který ministerstvo spravuje. Zafinancovaných bylo už 6.567 projektů po celé České republice. Snažíme se navyšovat peníze hlavně školkám, školám, taky do zdravotnictví a na silnice. A protože poptávka převyšuje nabídku, navýšili jsme prostředky o 6,2 miliardy a připravujeme dalších 11,2 miliardy.

Peníze EU nám pomohly při opravách 886 kilometrů silnic II. třídy, opravíme díky nim 154 památek, zrekonstruuje se nebo nově postaví 120 stanic integrovaného záchranného systému nebo podpoří rozšíření nebo vybudování 485 mateřských školek a 142 nemocnic.

Jak vidíte, tyhle peníze jsou potřeba a já bojuju, aby se v novém rozpočtu EU nesnižovaly.

Mluvil jsem o tom i s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem, který taky přijel do Prahy. Řešili jsme obchodní a ekonomické vztahy, rozpočet EU i nadcházející chorvatské předsednictví v Radě EU. Shodli jsme se na tom, že EU nemá zmenšovat objem peněz na investice a mluvili taky o ilegální migraci řízené pašeráky a ochraně hranic.

Chorvatsko snad konečně vstoupí do Schengenu. Mají dostatek pohraničních policistů, kteří jsou v připraveni bránit ilegální migraci na balkánské trase. S panem Plenkovićem jsme se shodli, že ilegální migraci musíme zastavovat už v zemích původu nebo přinejhorším na pobřeží evropského kontinentu.

No a ve čtvrtek jsem vyrazil s Monikou na oficiální návštěvu Lucemburska. Premiér Xavier Bettel je můj přítel. Rozumíme si v mnoha věcech, oba chceme bojovat za sjednocenou a silnou Evropu. Bavili jsme se o rozpočtu, o zahraniční politice, NATO, a o tom, že by EU měla být akčnější. Na Evropské radě bychom oba chtěli otevřít témata, o kterých se tam mluví málo. Podle mě chybí na Radě hlavně normální debata o tom, jak řešit nejrůznější krize, proč nejsou všechny členské státy EU v Schengenu, co budeme dělat v energetické politice a spousta dalších věcí.

Hodně jsme pracovali a večer Xavier mě a Moniku vzal do galerie moderního umění a na večeři. Bylo to fajn. Česká republika má s Lucemburskem hodně společného. Vždyť naše společné dějiny začaly už v době českého krále Jana Lucemburského. Je pohřbený právě v Lucemburku a u jeho krypty jsem uctil jeho památku. V Lucemburku mají taky náměstí Jana Palacha, možná jste viděli fotky, co jsem dával na Facebook, uctil jsem jeho památku a položil pod jeho pamětní desku květiny. Odhalili ji 20. srpna 1969 k prvnímu výročí sovětské okupace Československa.

Byl jsem taky v House of Startups. Vynikající prostor pro začínající podnikatele. Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik bezvadných nápadů mají.

Přijal mě velkovévoda Lucemburský Jindřich, který vzpomínal na Václava Havla, Václava Klause, Miloše Zemana i Karla Schwarzenberga. Zná je dobře všechny... Navštívil jsem parlament, kde jsem hodinu odpovídal na otázky poslanců a vyžádal si jejich jednací řád… A tři hodiny jsem strávil na Evropském účetním dvoře, který je podle mě nejužitečnější instituce EU, protože kontroluje, jestli peníze z rozpočtu EU se utrácí účelně. A to se údajně Komisi moc nelíbí.

Podle mě se peníze nevydávají účelně a některé věci je potřeba změnit. Po jednání s Evropským účetním dvorem jsem dokonce přesvědčený, že se v rámci evropských institucí neskutečně plýtvá a některá zjištění EUD považuji za skandální.

V roce 2018 činily celkové výdaje EU 156,7 miliardy eur a výdaje na chod evropských institucí téměř 10 miliard eur neboli 255 miliard korun. NEUVĚŘITELNÉ. Evropský parlament nás stál v roce 2018 1,9 miliardy eur. V příštím sedmiletém období 2021-2027 si naplánovali výdaje 87,5 miliardy eur, to znamená průměrně na rok 12,5 miliardy eur neboli 318,75 miliardy korun…

Hospodaření evropských struktur považuju za neuvěřitelné. Třeba, že Evropský parlament zasedá ve 3 různých městech, ve 3 různých státech. V Bruselu, ve Štrasburku a v Lucemburku… Všichni říkají, že je to politický problém a je to napsané ve smlouvách o EU. To je sice pěkný, ale kvůli tomu máme stěhovat tisíce lidí se všemi papíry každý měsíc přes 400 kilometrů tam a zpátky? Vyhazovat peníze občanů EU za tohle?

Výrazných úspor by se dosáhlo přestěhováním Parlamentu ze Štrasburku do Bruselu. Štrasburk stojí 114 milionů eur ročně, což je za sedm let 798 milionů eur plus hodnota budovy zhruba 600 milionů eur, takže za 7 let bychom získali včetně prodeje budovy 1,398 miliardy eur.

V Evropském parlamentu je zaměstnaných 14.000 lidí, z toho v Lucemburku pracuje 3000 lidí a stojí to ročně 15 milionů eur a nájem cizích ploch 14,4 milionů eur, takže téměř 30 milionů eur ročně, což je za sedmileté období 210 milionů eur. K tomu se navíc staví budova za 530 milionů eur, takže zrušením by se získalo 740 milionů eur.

Čili, kdyby se Parlament přesunul ze Štrasburku i z Lucemburku do Bruselu ušetřilo by se 2,138 miliardy eur.

V evropských strukturách pracuje 60.000 zaměstnanců a jejich průměrný plat je 8.333 eur měsíčně....

Na otázku, kolik je jejich průměrný důchod, mi neuměli dát odpověď nebo možná nechtěli. Když děláte v evropských strukturách, je potom váš důchod královský…

Komise utrácí za budovy 11 procent rozpočtu, to znamená asi 1 miliardu eur ročně! Bruselské struktury nás v roce 2018 stály 9,9 miliardy eur, z toho Evropský parlament 1,9 miliardy.

A další neuvěřitelná čísla. Na zahraniční politiku, která podle mě ani neexistuje, jenom občas někoho vyzýváme společnými deklaracemi, aniž by nás podle mě velké státy braly vážně, se utrácí ročně 900 milionů eur a zaměstnávají 5.000 lidí! Jen náklady na budovy na zahraniční politiku jsou v roce 2019 162 milionů eur a limitní plocha na osobu 35 metrů čtverečních je v mnoha případech značně překračovaná.

Představte si, že Komise má budovy v Botswaně a Gambii a ty jsou od 2004 neobsazené. Taky v Jižní Africe a na Kapverdách mají rezidence neobsazené od roku 2012. Až teď, když na to Evropský účetní dvůr upozornil, se s tím něco stane.

No zkrátka, nešetří se. Parlament není schopný stavět na čas a z důvodu šestiletého prodlení vzniknou dodatečné náklady na nájem ve výši 86 milionů eur. V případě Komise je zpoždění dokonce 15 let a dodatečný náklad 248 milionů eur.

Takže až nám zase příště někdo bude říkat, že EU už nemůže přispívat na to, aby se naše země a její všechny části přiblížily životní úrovní nejvyspělejším členským státům, tak víme, že je to nesmysl, a že když se bude chtít, peníze se na to určitě najdou. A já vím přesně kde a jsem dokonale vyzbrojený čísly a argumenty na jednání o příštím rozpočtu EU na 2021 až 2027.

Zpátky do Česka. Už několikrát jsem vám psal, jak se snažíme udělat pořádek v budovách a pozemcích, které patří státu. 23 tisíc nemovitostí spadá pod státní instituce, ale leží ladem. Je to šílený brajgl, který tady zůstal po minulých vládách. Já už před 3 lety nařídil udělat inventuru, ať víme, co ze státního majetku je nepotřebné a můžeme s tím naložit ve prospěch lidí. No a tenhle týden vyšel v jednom médiu článek, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který tohle řeší, má nepořádek v IT systémech. Je to sice lež, ale někteří novináři potřebují senzaci. A přitom se to právě autorovi článku snažila paní ředitelka Kateřina Arajmu vysvětlit osobně a celý systém mu ukázala.

Dožralo mě to. Vždyť ty smlouvy byly uzavřené minulým vedením z let 2004 a 2010 a dobíhají do konce tohoto roku. Až současné vedení ÚZSVM s tím konečně pohnulo. Ředitelka Arajmu vypsala transparentní otevřenou veřejnou zakázku na Centrální registr administrativních budov neboli CRAB.

Abyste měli obrázek, jak to chodilo předtím a jak to chodí teď. Podle smlouvy z roku 2010 se platilo za CRAB přes 75 milionů ročně. Paní Arajmu, potom co nastoupila vyjednala aspoň slevu, takže to je 63,2 milionu. A víte, kolik se bude platit podle nové smlouvy? 7,4 milionu korun ročně. Takže o víc než 90 procent menší cena oproti tomu, co ze sebe nechal stát ždímat před námi.

Další věc, o které vám dost píšu, je rozšiřování jádra. S ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem makáme na tom, abychom naší zemi zajistili energetickou soběstačnost. Podle odborných studií to s budoucností energetiky nevypadá dobře. Evropa se zbavuje uhlí. Podle mě rozhodnutí Německa uzavřít jádro a uhlí bude mít tragický dopad na jejich průmysl. Na slunce a vítr to neutáhnou. Naše země vyrábí víc než 40 procent elektřiny z uhlí a dokonce ji i vyvážíme. Pokud skončíme s uhlím a nerozšíříme jaderné elektrárny, staneme se závislí na jiných.

Proto další blok v Dukovanech, proto mluvíme i o budoucím rozšíření Temelína. Jasně, že budeme posilovat i obnovitelné zdroje, ministr Havlíček potvrdil do Bruselu, že ze současných 14 procent u nás zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů na 22 procent do roku 2030. Ne ale cestou, kterou nám předvedly vlády v letech 2005-2011, kdy lobbisti a zkorumpovaní politici spáchali největší tunel v českých dějinách. Však víte, 1000 miliard.

Schválně se podívejte na projekt ElectricityMap, který hodnotí země podle toho, jakou má jejich energetika uhlíkovou stopu. Dávám za chvíli na Facebook. Jenom Švédsko a Francie jsou na mapě zelené. A víte proč? No protože Francie má 52 jaderných reaktorů a podíl jádra je u nich 75 procent. A Švédsko kombinuje jádro a vodu. Takže jádro je pro nás jasná priorita. Dokáže pokrýt výpadek uhlí a zároveň díky němu splníme nejpřísnější emisní kritéria. Vsadit jen na slunce, vítr, vodu? Na to nemáme geografii. Navíc bychom ohrozili domácnosti i ekonomiku firem.

Jak už jsem vám psal, sledujeme všechny nové technologie, budeme investovat spoustu peněz do chytré energetiky, podporovat malé obnovitelné zdroje na střechách domácností, bytovkách, průmyslových i zemědělských objektů.

Teď už jen rychlé info, co se v týdnu dělo dál. Jednal Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením. Potkal jsem se s Asociací provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, řešili jsme hlavně kapacity a platy. Měl jsem schůzku s ředitelem Českých drah panem Václavem Nebeským. Dal jsem rozhovor italskému deníku La Stampa. A dneska mám večeři s belgickým premiérem Charlesem Michelem. Byl zvolený předsedou Evropské rady, což je nejdůležitější instituce Evropy, protože tam sedí všichni prezidenti a premiéři. Bere to po Donaldovi Tuskovi. Pan Michel je ze stejné evropské frakce jako naše hnutí. Chci s ním diskutovat o tom, jak by měla fungovat Evropská komise i Rada a co musíme změnit, aby byla Evropa silná, jednotná a obstála v globálním světě.

Mějte se fajn.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pojezný (SPD): Elektronická evidence příjmů a výdajů osob nepodnikajících

14:35 Pojezný (SPD): Elektronická evidence příjmů a výdajů osob nepodnikajících

Jelikož došlo k úspěšnému zavedení EET a sociální nepokoje ze strany podnikatelů nebyly významného c…