Vážený pane předsedo, vážený pane primátore, vážená paní předsedkyně, vážení ústavní činitelé, Excelence, dámy a pánové,

jsem rád, že zde mohu být dnes s Vámi a osobně podpořit Cenu Arnošta Lustiga, která je letos již podesáté udělována mimořádné osobnosti naší země. Není to úplně samozřejmé, že tu mohu být, a že jsou tu i někteří členové vlády, protože souběžně zasedá vláda, na kterou se za chvíli vrátíme. A chci tím ukázat, jaký význam přikládáme tomuto ocenění, laureátovi a vůbec celé té aktivitě.

Už ten seznam doposud oceněných laureátů, mezi nimiž najdeme např. jména Dany Němcové, Jiřího Stráského, Václava Malého a spousty dalších, tak dokazují, že toto ocenění je udělováno skutečným osobnostem, které se svými celoživotním postoji zasloužily o prosazování hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.

Takovou osobností byl i Arnošt Lustig, vynikající spisovatel a publicista, měl jsem ho možnost poznat i osobně, po němž je toto ocenění pojmenováno, který po celý svůj tvůrčí život nepřestal hledat vlastní způsob, jak reagovat na to neuvěřitelné zlo, neuvěřitelné lidské utrpení, kterého byl svědkem, jak se vypořádat s vlastním svědomím, a především se snažil zachytit podstatu dobra a zla. Literaturu proto nechápal jako nějaký záznam myšlenek, ale jako „pokus člověka odpovědět si na otázky, na které si odpovědět nelze.“