Vážené dámy a pánové,

dnes si na tomto místě připomínáme osvobození koncentračního tábora Mauthausen, který patřil k nejstarším a největším koncentračním táborům nacistického režimu. Před sedmdesáti lety zde skončila děsivá realita jednoho pekla, které během druhé světové války dokázalo ponížit, fyzicky i psychicky zdevastovat, umučit a zabít statisíce lidí. Před sedmdesáti lety byli lidé strádající v tomto pekle osvobozeni.

V těchto místech umírali lidé pro svůj původ, pro své náboženské vyznání či politické přesvědčení, a to včetně antifašistů z evropských zemí. Nelidský nacistický režim posílal do koncentračních táborů všechny ty, kteří byli nepohodlní, a to včetně duševně zaostalých nebo nemocných lidí či občanů s odlišnou sexuální orientací. Nepohodlné mu ale byly i celé národy a státy.

Mezi statisíci obětí nacistické vyhlazovací mašinérie bylo kolem čtyř a půl tisíce československých občanů, včetně řady významných představitelů naší inteligence – odbojářů, umělců, vědců, pedagogů. Mezi zde vězněnými byly také desítky obětí krutovlády říšského protektora Reinharda Heydricha, který po svém příjezdu do naší země vyhlásil stanné právo a přednostně posílal naše obyvatele k popravám a utrpení právě do Mauthausenu.