Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě souhlasím s tím, co říkal pan poslanec Pavera. Životní cyklus projektů je dlouhý, často je mnohem delší než plánovací období. To znamená, buď se s ním protne, nebo se s ním neprotne. Ale je evidentní, že řada projektů začala být připravována ještě před rokem 2007, než formálně období začalo. Pak muselo být uplatněno a muselo být zadministrováno. Jenom jsem zmínil jeden kontrolní údaj, který si myslím, že je důležitý.

Vždycky, když nastupuje nová vláda, tak by to asi měla udělat. To znamená řekněme vyčistit stůl a popsat věci, tak jak jsou, říci, kde je ten výchozí stav, na kterém začíná. Dneska jsem připomněl výchozí stav, na kterém jsme začínali v roce 2014. Situace byla taková, to plánovací období formálně trvalo 2007 - 2013 a pak samozřejmě se uplatňuje princip N+2, to znamená, dočerpáváme 2015.

Čili v okamžiku, kdy nastoupila naše vláda, což bylo oficiálně 29. ledna 2014, tak už vlastně jsme byli v režimu N+2, protože základní období končilo v roce 2013. A v únoru roku 2014 po období 2007 - 2013 bylo vyčerpáno, bylo proplaceno 55 % celé alokace. Čili uběhlo celé období a bylo proplaceno jenom 55 % alokace. Když si to představíte, tak je to podobná situace, jakoby teď proběhlo celé období a v roce 2020, který je před námi, přišla nová vláda a zjistila, že je vyčerpáno z této naší finanční perspektivy, která začala v roce 2014, jenom 55 % alokace a zjistila to na jaře roku 2021, že je to jenom 55 %. Takže je evidentní, že k určitému zpoždění tady došlo a že tady byla nerovnováha a že velká část projektů se musela realizovat teprve na poslední chvíli a vyčerpávalo se zejména v roce 2015.