Shalom!

Vážený pane velvyslanče, milý Pavle, dámy a pánové,

dovolte mi, abych začal tím, že ocituji jednu větu ze své řeči v Knessetu. Zradíme-li Izrael, zradíme sami sebe. Je skvělé, že většinou můžeme hovořit o přátelství. Teď bych ale chtěl mluvit o neustálém zrazování Izraele, a to ze strany dnešní EU i všech evropských zemí před 2. světovou válkou. Vzpomeňte si například konferenci v Évianu, kdy kromě Dominikánské republiky všechny zúčastněné státy odmítly přijmout židovské uprchlíky z nacistického Německa. Dalších příkladů existuje řada. Kvůli stručnosti zmíním pouze ještě jeden. Palestinský terorista měl šanci promluvit před plénem Evropského parlamentu. To považuji za ostudu nejen Evropského parlamentu, ale i všech Evropanů.