Vážený pane velvyslanče, vážené Excelence, dámy a pánové,

cítím se zahanben, protože na rozdíl od své ženy neumím francouzsky a právě proto nemohu oplatit panu velvyslanci toto krásné gesto v jeho rodném jazyce. Ostatně, kdybych tak promluvil, považoval bych to za zločin na tomto jazyce.

Dovolte mi, abych za prvé poděkoval za velice milé pozvání a za druhé řekl několik slov ke svátku Francie. Dějiny, které často vzpomínáme, nejsou jenom dějinami abstraktních idejí, ale dějinami konkrétních lidí. A já bych zde při příležitosti francouzského státního svátku chtěl připomenout alespoň tři konkrétní jména.