Vážený pane premiére, vážená a milá paní ministryně obrany, vážený pane náčelníku Generálního štábu, dámy a pánové,

náčelník Generálního štábu uvedl, že toto vystoupení na velitelském shromáždění je jeho první, nuže moje dnešní vystoupení na velitelském shromáždění je naopak moje poslední ve funkci prezidenta republiky. Proto mi dovolte, abych se úvodem zamyslel nad svojí minulou historií ve vztahu k naší armádě. A pokud vám to bude připomínat vzpomínky starého zbrojnoše, budete mít v zásadě pravdu.

Nemyslím si, že bychom vztah k armádě měli vyjadřovat frázemi, byť jakkoli libě znějícími, ale konkrétními skutky. Ve svém působení jako ministerský předseda, který má, upřímně řečeno, o něco větší exekutivní pravomoci, nepatrně větší, pane premiére, něž prezident, tedy jako ministerský předseda jsem prosadil, že po celé čtyři roky mé vlády byly výdaje na obranu mírně nad dvěma procenty hrubého domácího produktu, což je dnes pro některé politiky nedostižný sen. A vážím si i toho, že za mé vlády došlo k profesionalizaci armády, protože v moderním, globalizovaném a technickém světě by jiná než profesionální armáda neměla naději na úspěch.