Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
dovolte mi, abych především ze srdce poděkoval jak panu hejtmanovi, tak jeho skvělému organizačnímu týmu za dokonalé zabezpečení mé návštěvy.
Řadu věcí už pan hejtman řekl. Já bych tedy jenom doplnil, že jsem se také setkal s vedením a příslušníky šesté a sedmé polní nemocnice, které jsem informoval o dohodě ústavních činitelů z úterý o tom, že jako gesto solidární pomoci nabídneme Jordánsku vyslání naší polní nemocnice, protože v Jordánsku je několik set tisíc uprchlíků především ze Sýrie, a kdo rychle dává, dvakrát dává.
Měl jsem velkou radost, že na onom shromáždění ústavních činitelů jsme prakticky ve všech bodech, které jsme projednávali, dospěli ke vzájemné shodě. Týkalo se to například toho, že nebudeme dodávat zbraně na Ukrajinu, že se pokusíme posílit misi OBSE na Ukrajině, kde, pokud vím, zatím pracuje jedenáct českých občanů, a mimo jiné po vzájemné shodě jsme také mluvili o této polní nemocnici.
Řeknete mi možná, že na každé své tiskové konferenci kritizuji novináře, a budete mít pravdu, nicméně musím se vyjádřit k naprosto nezodpovědnému prohlášení tiskové mluvčí generálního štábu, která prohlásila, že o ničem neví, což samozřejmě byla pravda, dohoda byla učiněna v úterý, toto prohlášení bylo vydáno ve středu, ale když o ničem nevím, tak o tom nemluvím. Takže toto prohlášení, které zahrnovalo i větu, že v plánu na rok 2015 nic takového není a samozřejmě v té době ani nemohlo být, vyvolalo určitý rozruch a dokonce premiér, ministr obrany a předseda Poslanecké sněmovny museli tiskovou mluvčí generálního štábu dementovat, což je sice pro ni jisté vyznamenání, ale současně impuls k tomu, aby se stala z amatérky profesionálkou.
Takže znovu opakuji. Odcházel jsem z jednání ústavních činitelů s radostí a myslím si, že podobné pocity, jak jsem sledoval jejich vyjádření, měli i oni, a právě prohlášení tohoto typu, které jsem nyní uváděl, dává podmět některým popleteným komentátorům typu Alexandra Mitrofanova, aby se pokoušeli demonstrovat rozpory mezi ústavními činiteli i v oblastech, kde tyto rozpory vůbec neexistují. To zaprvé.
Zadruhé, samozřejmě, že si vážím všech setkání, ale největší radost mi dělá setkání s občany a jako každý politik jsem ješitný, to znamená, že mám radost, když na setkání se mnou chodí co nejvíce lidí, což v těchto případech bylo bez výjimky splněno. Chtěl bych Vás ale současně informovat, že před vchodem do sálů, kde mám setkání s občany, se vždy konají masové demonstrace s červenými kartami, přičemž průměrný počet účastníků těchto demonstrací, jak jsme si to počítali, je čtyři. Z toho logicky vyplývá, že je to nádherná pastva pro novináře, protože i úzký teleobjektiv dokáže zachytit čtyři osoby a pak je samozřejmě vydávat za záběr z masové protestní demonstrace. Že by tito lidé vešli do sálu, i když je k tomu můj tiskový mluvčí několikrát zdvořile vyzýval s tím, že na původních červených kartách bylo dokonce heslo „chceme si s Vámi promluvit, pane prezidente“, tak oni vždycky utečou, bohužel, i když jim nabízím právo prvního slova. Takže jsem z tohoto důvodu došel k názoru, že je to dosti zbabělá cháska, protože, jak říkal Masaryk, demokracie je diskuze a pokud někdo nemá odvahu nebo schopnosti diskutovat, pak by se měl dorozumívat jiným méně náročným způsobem.
Ale musím znovu doplnit. Měl jsem v průběhu tohoto týdne dva mimořádně dobré pocity. Znovu opakuji. Pocit ze setkání s dalšími ústavními činiteli, kde už snad skončilo to mediální nafukování našich údajných rozporů. Dostali jste komuniké z tohoto společného setkání, takže víte, o co se tam jedná. A pocit, jak říkám, každého člověka těší, když má plný sál, když musíme dát reproduktory do foyer, aby se dostalo i na ty, kteří se do sálu nedostali a na chodbě tedy alespoň poslouchají zvukový přenos.
Takže mám radost a myslím si, že tento týden mi prokázal, že i politika, toto nejkrutější a nejriskantnější řemeslo, může občas radost přinášet.
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Zeman
