Vážený pane ministře spravedlnosti, vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, vážený pane první místopředsedo Nejvyššího soudu, dámy a pánové,

při jmenování soudců zpravidla pronáším mravoličná kázání. Původně jsem jako téma dnešního kázání zvažoval případ soudce, který si údajně řekl o padesátimilionový úplatek, tuším, že to byla kauza Metrostavu, ale protože tento případ ještě není uzavřen, rozhodl jsem se pro případ, který uzavřen je.

Jedná se o rozsudek ve věci manželů Kordysových, kterým jsem nedávno udělil milost. Doufám, že tento případ znáte. Prostudoval jsem si velmi podrobně devadesát devět stránek soudního rozsudku a zjistil jsem, že tam není ani jedna jediná zmínka o tom, že by si soudce vyžádal nějaký znalecký posudek nebo expertizu, nebo cokoli tomu podobného ve věci, která, jak věřím, je nám všem téměř bytostně cizí, to znamená ve věci znalosti drog a psychotropních látek obecně. Přitom jsem zjistil, že protidrogový národní koordinátor pan Vobořil prohlásil tuto latinskoamerickou peruánskou drogu za nenávykovou a vyslovil pochybnosti o osmi letech trestu, který obžalovaní od soudce dostali.