Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,

navážu na to, o čem mluvil pan hejtman. Žádná návštěva nemá být formální, žádná návštěva jakéhokoli kraje nemá spočívat v tom, že řeknu, miluji Liberecký kraj, což je v mém případě pravda, protože do Jizerských hor jsem jezdil asi dvacet let a tím to skončí. Každá návštěva má přinést konkrétní výsledek a to na obou stranách. Takže já, protože smyslem našeho setkání je především diskuze, bych jenom stručně rekapituloval, o co šlo.

Jsem rád, že Vám mohu oznámit, že během několika málo měsíců bude konečně v Libereckém kraji zřízen krajský soud. To byl můj slib panu hejtmanovi, slib jsem dodržel, slib potvrdil i nově jmenovaný ministr pan Pelikán. Patrně díky zmatkům se jmenováním ministrů spravedlnosti se to trochu zdrželo, ale hlavní je, že s tím souhlasil pan Dörfl, to je předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterého jsem nedávno jmenoval. Víte dobře, že žádný předseda nemá rád, když část jeho kompetencí se odebéře někam jinam, ale v tomto případě došlo k dohodě a jsem tomu rád.

Druhý případ se týká požadavku Libereckého kraje a konkrétně pana hejtmana na asi tři sta milionů, nemýlím-li se, na silnice druhé a třetí třídy. Takže jsem v rámci svých rozhovorů s panem ministrem financí ho o tom informoval a on říkal ano, už mě tady dorazil požadavek Libereckého kraje na tři sta milionů. Moje zásada je velice jednoduchá. Na Státním fondu dopravní infrastruktury je dnes už devadesát miliard korun, které leží bez užitku, protože nejsme schopni postavit jediný kilometr dálnice. A tak jsem říkal panu Babišovi, tak to sakra dejte těm hejtmanům, kteří se o to dokáží postarat, mají projektovou přípravu, mají vykoupené pozemky a Liberecký kraj je mezi nimi. Nakonec se podařilo z pana ministra financí vyrazit čtyři a půl miliardy pro všechny kraje, což je samozřejmě zanedbatelná částka ve srovnání s těmi devadesáti jedna miliardami, nicméně já pevně věřím, že dojde k pochopení toho, že když někdo neumí stavět dálnice, tak má dát ty peníze krajům, aby alespoň opravovaly, případně stavěly silnice druhé a třetí třídy.