Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,

pan hejtman už téměř vyčerpal tematiky, jimiž jsme se zabývali při mé návštěvě v kraji. Je to standartní struktura, že se setkávám se zastupiteli, občany, podnikateli, osobnostmi kraje a přece jenom tady bylo něco nového. A to nové, to nebyla otázka dopravní infrastruktury. Ta se objevuje u všech krajů. Tady byla hlavním tématem, kromě dokončení Pražského okruhu, dálnice D3. Já jsem si vyžádal od Ředitelství silnic a dálnic harmonogram této stavby a zjistil jsem, že má být dokončena v roce dva tisíce dvacet osm, pokud samozřejmě nedojde k dalším byrokratickým překážkám typu nové EIA ze strany Bruselu.

Ale co tady bylo skutečně nového a co se projevilo především na debatě s podnikateli, to bylo to, čemu se v ekonomické teorii říká pozitivní sentiment. Prostě minimálně podnikatelé, ne-li široká veřejnost, začala věřit tomu, že ekonomika opravdu šlape a šlape relativně dlouhodobě.

Já bych byl sice v tom hodnocení trochu opatrnější. Víte, že ministerstvo financí odhaduje na příští rok zpomalení ekonomického růstu na dvě a půl procenta, ale i tak je to velice slušné číslo a souhlasím s názorem, že je zapotřebí přistoupit ke zvyšování mezd, protože k čemu je vám ekonomický růst, když není doprovázen i růstem životní úrovně. V této souvislosti plně podporuji požadavky odborů na růst mezd, ale ona ta situace má ještě jedno paradoxní vyústění. Protože je nedostatek pracovních sil a to jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných, tak si podnikatelé vzájemně tyto pracovní síly přetahují. Já tomu říkám mzdový kanibalismus. A to samozřejmě vede k růstu mezd, protože když chcete získat nového nebo udržet dosavadního pracovníka, tak logicky mu musíte zvýšit mzdu. A to i tehdy když tlak odborů není příliš intenzivní. Takže to je věc, která má dvě konsekvence. 

Ta první, podporuji migraci, nikoli muslimskou migraci, z důvodu neslučitelnosti kultur, ale migraci například z Ukrajiny, ale i z Ruska, Běloruska, Srbska, případně dalších podobných států, protože si myslím, že by mohla doplnit rezervoár pracovních sil v České republice.

A zatímco jsem pro růst minimální mzdy, snažím se přesvědčit zainteresované strany, aby nebyly zvyšovány a pokud možno dokonce byly snižovány některé sociální dávky a to v případě, když daný člověk odmítne nabízenou práci. Jinými slovy, nůžky mezi minimální mzdou na jedné straně a sociálními dávkami na straně druhé se mají rozevírat a to oběma směry. Jak vidíte, ten druhý požadavek samozřejmě je pro některé skupiny osob nepopulární, ale to mi vůbec nevadí.

Pan hejtman už mluvil o tom, že společnost je rozdělená podle různých názorových os. Jednou z nich je ta přehrada na Berounce, druhou je třeba ten tunel Praha – Beroun a tak dále a tak dále. Já se neustále divím těm, kdo říkají, že je špatně, když je společnost rozdělená. Společnost je samozřejmě rozdělená mimo jiné na Sparťany a Slavisty a představa, že přinutíte Sparťany, aby fandili Slavii nebo naopak, je představa velmi a velmi iluzorní. Važme si rozdílných názorů, nejen že to není nic špatného, ale naopak je to projev demokracie.

Samozřejmě bych chtěl poděkovat panu hejtmanovi za skvělou organizaci této návštěvy a pevně doufám, že stejně tak dobře proběhne i návštěva příští rok. Už jsme přijali i několik pozvání. Uvedl bych alespoň jedno, pozvání na návštěvu výrobny tradičních motocyklů Jawa, kde se podařilo zachránit skomírající výrobu a já si toho velice vážím.

Poslední dvě poznámky, abych nemluvil příliš dlouho, budou překračovat rámec Středočeského kraje. Jednak bych vám chtěl sdělit, že jsem se rozhodl vypsat termín krajských a tedy i senátních voleb na 14. a 15. října tohoto roku, samozřejmě s následným druhým kolem senátních voleb 21. a 22. října. 

Zadruhé bych vám chtěl s úlevou oznámit, že za poslední dva měsíce jsem přijal dohromady sedm hlav států, z toho šest prezidentů a marockého krále a že si teď udělám malý oraz, protože ty návštěvy byly sice velice zajímavé, ale také pracovně i z hlediska studia nejrůznějších podkladů poměrně náročné. Nedávno jsem si přečetl článek jednoho novináře o tom, že k Zemanovi na Hrad nikdo nejezdí a srdečně jsem se tomuto článku rozesmál. Předpokládám, že nyní od téhož novináře si přečtu pro změnu článek, že Zemana nikam nikdo nezve a myslím si, že ho časem překvapím.

Děkuji vám za vaši pozornost.