Vážení páni hejtmani, dámy a pánové,

v úvodu bych chtěl poděkovat panu hejtmanu Oklešťkovi a mému dobrému příteli za skvělou organizaci mé návštěvy Olomouckého kraje. K detailům se ještě dostaneme. Chtěl bych poděkovat panu hejtmanovi Vondrákovi za to, že sem přijel, a to ne jenom kvůli Pradědu, ale také kvůli tomu, že jak známo Olomoucký a Moravskoslezský kraj mají celou řadu společných projektů, a jsem rád, že o nich mohli, a asi ještě budou, diskutovat.

Jak víte, zatímco v uplynulém pětiletí své prezidentské funkce jsem navštěvoval města a obce podle počtu obyvatel, tak v druhém pětiletí podle zásady, že politika zná vděčnost, a ne že ne, tak jezdím do měst a obcí, abych poděkoval jejich občanům za podporu v prezidentské volbě. Jsem rád, že účast byla hojná. Rušivých jevů bylo minimum. A kromě toho, že jsem se setkal s občany Přerova, Kojetína a dalších obcí, kde mimochodem v jedné z těchto obcí, Luboměř pod Strážnou, jsem dostal devadesát procent hlasů, tak jsem, jak už řekl pan hejtman, navštívil středisko sociálních služeb Pontis, kde jsem rozptýlil jednu mediální mlhu.

Já jsem totiž občas v médiích deklarován jako odpůrce neziskových organizací. Ve skutečnosti jsem byl jeden z těch, který už několik let usiloval o to, aby zaměstnancům nebo spíše zaměstnankyním neziskových organizací byly zvýšeny ubohé a žalostné mzdy, které někdy dosahovaly kolem patnácti tisíc hrubého. To se podařilo, podařilo se to v první fázi, kde tyto mzdy vzrostly o dvacet tři procent, v druhé fázi vládní programové prohlášení předpokládá další podporu neziskových, ale především sociálních služeb.