Vážený pane prezidente, milý Sašo,

děkuji za Tvoje laskavé pozvání do Vídně. Přijel jsem sem rád jako vždy. Těším se z našeho přátelství, ze vzájemného porozumění a, jak jsi sám řekl, když občas, viz jaderná energetika, máme různé názory, což je v demokracii obvyklé, je dobré argumentovat, zbavit se na obou stranách ideologických bariér a vzájemně si vycházet vstříc.

Protože pan prezident už většinu našich témat, která jsme teď probírali, zmínil, dovolte mi, abych ho ještě doplnil.

Včera jsem se sešel se svými dlouholetými přáteli, s Franzem Vranitzkym (ZDE), Heinzem Fischerem a také s panem Harantem, který velmi pomáhá české menšině ve Vídni.

Víte, pane prezidente, já jsem se v poslední době vrhl na otevírání Českých domů. Otevřel jsem Český dům v Jeruzalémě. Pak jsem otevřel Český dům v Bratislavě a na pozvání prezidenta Vučiće pojedu letos na podzim otevírat Český dům do Bělehradu. Vy jistě víte, kam směřuji, bylo by krásné, a shodli jsme se na tom i s panem Harantem, kdybychom časem měli Český dům i ve Vídni, protože ve Vídni byla tak velká česká menšina, že se o Vídni říkalo, že je to druhé největší české město.