Vážená paní moderátorko, děkuji Vám za Vaši skvělou práci, dámy a pánové,

v případě Zlatého záchranářského kříže neexistuje první a druhá liga. Neexistuje zlatá, stříbrná a bronzová medaile. Všichni jste první liga a všichni máte zlatou medaili. A já bych byl velmi rád, aby tato tradice pokračovala a rozrůstala se, i když musím říci, že v některých případech je spojena se smutnými událostmi. 

Vzpomínám si jak, asi před dvěma lety byl zde in memoriam oceněn student Petr Vejvoda, kterému jsem poté udělil na Pražském hradě Medaili Za hrdinství. Přiznávám se, že mě nesmírně dojalo, když tehdy celá Poslanecká sněmovna povstala a tleskala právě tomuto ocenění.

Budu rád, pane generále Rybo, když mně dáte obdobný návrh, protože dostávám od občanů dotazy, zda by Medailí Za hrdinství neměl být oceněn také hasič, který nedávno zahynul při jednom požáru. Přiznávám se, že neznám podrobnosti, je to samozřejmě moje chyba, ale Vy jste tady od toho, abyste tyto podrobnosti znal a abyste mě, bohužel in memoriam, navrhl tohoto hasiče rovněž k ocenění Medailí Za hrdinství. 

A věřím, že v budoucnosti bude přibývat více záchranářských činů, které skončily opravdu záchranou lidského života, a bude ubývat činů, kdy už si jenom se smutkem povzdechneme, že ten život se nepodařilo zachránit. 

Na úplný závěr. Milý pane docente, vidím Vás poprvé v životě a jsem hrozně rád, že jsme se setkali. Netušil jsem, že existuje docent Miloš Zeman, netušil jsem, že je mu devadesát let, netušil jsem, že je plukovník, a proto bych Vám ještě jednou chtěl poděkovat, že i ve svých krásných devadesáti letech jste na Pražský hrad přišel.  

Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 20. dubna 2017