Vážený pane ministře, dámy a pánové,

dovolte mi, abych vám ještě jednou blahopřál k vašemu jmenování, a jak je zvykem nastupující soudci musí vyslechnou moje mravoučné kázání, které zapomenou v okamžiku odchodu z Pražského hradu. Nicméně přesto ho vždy říkám.

Dnes bych začal citací pana poslance Michálka, který prohlásil, že soudci jsou líní. Protože, jak víte, já vynikám extrémní zdvořilostí, nikdy bych takový výraz nepoužil. Podle mého názoru jsou soudci nepracovití, alespoň někteří.  A my to vidíme na kauzách typu H-Systému nebo Davida Ratha. My to vidíme i na chaotických rozhodnutích typu Lukáše Nečesaného a dodal bych, že to vidíme i na rozhodování Ústavního soudu, kde leží celá řada podání, včetně mého, aniž by se tím Ústavní soud laskavě zabýval. Čili soudci určitě nejsou přepracovaní a myslím si, že jejich platové ohodnocení není tak špatné, aby nebylo možné od nich vyžadovat vyšší pracovní výkon. Ocenil jsem pana ministra spravedlnosti, že nedávno zbavil taláru pana soudce Maxu, prosím nezaměňovat s panem soudcem Baxou, a to proto, že pan soudce Maxa trvale zanedbával své pracovní povinnosti a jím řešená problematika ležela ve stole a nebyla projednávána. Nabídl jsem panu ministru spravedlnosti, že když zbaví taláru ještě dvacet soudců ze stejného důvodu, tak že jsem ochoten nad rámec svých povinností jmenovat dalších dvacet nových soudců, kteří budou pracovitější a kteří si budou své práce vážit.