Primátor Hřib: Dosluhující vláda se rozhodla hodit přes palubu dospělé i děti

12.11.2021 17:33 | Tisková zpráva

Už od loňského školního roku se hlavní město Praha ve spolupráci s městskou částí Praha 9 snaží o udržení trvalé prezenční výuky a zajištění bezpečného prostředí na školách. Společně ověřily účinnost PCR testů a ministerstvům navrhly postup, který by měl snížit dlouhodobé negativní dopady na vzdělání, ale i na duševní a fyzické zdraví dětí.

Primátor Hřib: Dosluhující vláda se rozhodla hodit přes palubu dospělé i děti
Foto: Hana Brožková
Popisek: Pražský primátor Zdeněk Hřib

Nyní se opět pilotně pustily do unikátního projektu monitoringu odpadních vod na výskyt viru covid-19. Odstartoval 1. září 2021 na základních školách v Praze 9 ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) a Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK).

Cílem projektu na území městské části Praha 9 je zjistit přítomnost viru covid-19 v odpadních vodách vybraných školských zařízení. Tento monitoring dokáže šíření nákazy ve školách odhalit dříve než testy, a tak mohou školy ihned reagovat. Pondělní testování, které se uskutečnilo v ZŠ a MŠ Na Balabence, ZŠ Litvínovská a ZŠ Novoborská vykazuje na každé z nich více než 10 pozitivních dětí.

„Za otevřené školy budeme bojovat všemi možnými prostředky a nevzdáme se. Odmítám sdílet přístup dosluhující vlády, která se rozhodla hodit přes palubu dospělé i děti. V Praze pro zachování prezenční výuky děláme maximum i díky projektu testování odpadních vod. Prezenční výuka je naprosto klíčová pro žáky jakéhokoliv věku, a to nejen kvůli kontaktu s učitelem, ale i se spolužáky. Dlouhodobě vládu vyzýváme, aby podpořila testování dětí a zajistila veškerý potřebný materiál,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

„Před začátkem školního roku, jsme se rozhodli, že na vybraných školách spustíme průkopnický projekt, který má včas odhalit zhoršující se epidemickou situace v místní komunitě. Ve většině případů totiž lidé začínají virus vylučovat ve stolici několik dní předtím, než se u nich nákaza projeví. Velkou výhodou monitorování odpadní vody je, že tato metoda je navíc zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, je výrazně levnější a umožňuje sledovat také šíření nových mutací. Mohli jsme tak získat informace o přítomnosti nákazy o několik dní dříve a včas na to reagovat a zabránit dalšímu šíření covidu-19 mezi dětmi. Poté, co byla na konci října prokázána přítomnost covidu-19 v odpadních vodách, došlo 1. listopadu ke klasickému testování, díky kterému bylo odhaleno 30 pozitivních žáků," vysvětluje náměstek primátora Petr Hlubuček.

„Velice vítám pokračování spolupráce s Prahou 9, která se od začátku jeví jako úspěšná a klade si za cíl stejné priority. Vláda s nákazou ve školách nijak nebojuje, nechává tomu volný průběh, děti jsou bez testování, vakcinace, v karanténách, za cenu toho nejhoršího scénáře, tedy úplného zavření. My v tuto chvíli máme konkrétní data o výskytu viru a jsme připraveni přijmout opatření, která zamezí jeho šíření, a zároveň udrží běžný provoz. Tento pilotní projekt ukazuje, že testování touto formou monitorování z odpadních vod, může fungovat. Odpadá navíc nepříjemná část testování, tedy odběr, který může být pro děti nepříjemný,” uvádí pražský radní pro oblast školství Vít Šimral.

Anketa

Zvládne Fialova vláda covid lépe než Babišova?

3%
94%
hlasovalo: 36258 lidí

Že tento systém funguje, se na společném setkání 3. listopadu 2021 shodli zástupci Magistrátu hl. m. Prahy, VŠCHT, Hygienické stanice hl. m. Prahy a Pražských vodovodů a kanalizací. Ti nadále chtějí v projektu pokračovat a zároveň jej vylepšovat tak, aby ho mohli nabídnout i dalším školám. „Abychom mohli zamezit zbytečným karanténám škol a přispěli k řízení epidemie, neobejdeme se při testování bez spolupráce s pedagogy, ale především s rodiči a jejich dětmi. Za to jim děkuji. Jejich přístupu si velmi vážíme, stejně jako podpory hlavního města Prahy. Testovat ve školách i monitorovat výskyt covidu-19 v odpadních vodách chceme i nadále, protože se tento systém osvědčuje,” přidává se starosta městské části Praha 9 Tomáš Portlík.

„K tomu, abychom dokázali přijímat opatření, která zamezí šíření viru a zároveň nám pomohou udržet běžný provoz škol, musíme mít konkrétní data o jeho výskytu. Už v polovině října nás expertní tým VŠCHT upozornil na první záchyty SARS-CoV-2 v odpadních vodách, které monitorujeme na výstupech z kanalizace v jednotlivých základních školách. Výskyt viru pak gradoval v týdnu před podzimními prázdninami. Proto jsme se rozhodli testovat žáky po jejich návratu do školy. PCR testy z 1. listopadu a poté i o týden později potvrdily výsledky analýzy odpadních vod,“ uvádí radní MČ Praha 9 pro školství Zdeněk Davídek.

„Naše laboratoř se už více než rok zabývá sledováním přítomnosti viru SARS-CoV-2 v pražské odpadní vodě. V současné době jako jediní společně provádíme systematické sledování objektů typu základní školy a domovy seniorů. Jedná se o pilotní projekt, na jehož základě bychom chtěli navrhnout komplexní systém sledování odpadních vod ze škol, na který by následně navazovala konkrétní protiepidemická opatření ze strany hygienických stanic,“ doplňuje Jan Bartáček, vedoucí týmu odborníků z VŠCHT.

„Spoluúčastí na prezentovaném pilotním projektu sleduje i pražská hygienická stanice možnosti, jakými jinými způsoby by bylo možné získat včas určitá spolehlivá data, do jakých konkrétních míst zacílit preventivní testování, kde lze zvýšený výskyt onemocnění očekávat a zbytečně tak neplýtvat silami testováním celoplošným,“ uvádí ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy Zdeňka Jágrová.

Kromě toho se v pondělí uskutečnilo testování na školách po celé Praze antigenními testy, kterého se účastnilo celkem 94 320 žáků a pozitivních jich bylo 1 132. Z nich bylo dosud potvrzeno přesnějšími PCR testy 135 pozitivních případů. K testům přišlo také 1 281 zaměstnanců škol, z nichž bylo pozitivně testováno antigenním testem 24 osob.

„V rámci epidemiologických šetření pozitivních výskytů covidu-19 ve školách se v otázkách nařizování karanténních opatření snažíme o uplatňování co nejracionálnějšího přístupu, aby se minimalizovala rizika dalších přenosů a zároveň mohla pokračovat standardní prezenční výuka. V případech, kdy se podaří vytrasovat skutečné rizikové kontakty covid-19 pozitivního žáka, již do karantény nejde celá třída, ale jen vytrasované rizikové kontakty. Zbytek třídy může v upraveném rozvrhovém režimu pokračovat v další prezenční výuce. Tato opatření nelze nastavit při všech pozitivních případech ve školách, ale tam, kde to jde a je možné takto postupovat. Do karantény musí vždy celá třída jít například v situaci, když jsou v konkrétní třídě dva či více laboratorně potvrzených výskytů,“ dodává ředitelka Zdeňka Jágrová.

Podle nejaktuálnějších ucelených údajů Hygienické stanice hl. m. Prahy bylo v Praze během 44. kalendářního týdne (1. - 7. listopadu 2021) řešeno v oblasti výskytu covidu-19 celkem 270 škol. V průběhu tohoto týdne bylo navíc uzavřeno dalších 156 tříd, potvrzeno při tom bylo 631 případů pozitivních testů covid-19, z čehož v 553 případech se jednalo o žáky, v 69 případech o pedagogy a 9 bylo jiných zaměstnanců škol. Karanténní opatření se v daném týdnu dotkla 6 507 žáků, 56 pedagogů a 7 ostatních zaměstnanců škol.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

6:03 Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

Kdo nás osvobodil? A komu to nemáme zapomenout? Snad nám ministryně Černochová napoví!