V dnešním Právu najdete senzační odhalení, spočívající v tom, že tarifní plat lidí v mém týmu na magistrátu je pod průměrem ČR. Vím, že je to ostuda, ale sobotní titulku celostátního deníku si to podle mě nezaslouží. I přes pokračování na další stránce navíc článek selhává v tom, že čtenář z něj nepochopí, co ti lidé vlastně pro mě dělají.

Věc se má tak, že na magistrátu Prahy hlasujeme o poměrně hodně věcech, protože město má rozpočet přes 70 miliard. Rozhodujeme na radě každý týden o desítkách tisků. Mám rád ve věcech pořádek a nechci v Praze další opencard, ale sám bych všechny materiály i s přílohami číst nestihl. Navíc nám tu dobíhá pár věcí z dřívějších období, a na ty je potřeba dát extra pozor. Takže mám v týmu lidi, kterým věřím a kteří mi to „předžvýkají“. Další věcí je samozřejmě komunikace. Opravdu nestíhám kontrolovat diakritiku ve všech tiskových zprávách a postech co dávám na FB, takže mi s tím také někdo pomáhá. Jsou to jinak (až na dočasné výjimky) normální zaměstnanci, takže se u nich eviduje docházka a o víkendu mají volno. Z čehož vyplývá, že tento post sem dávám osobně a nikdo ho po mě ani nekontroloval.