Od dob vypečené velké privatizace, kterou zrežírovala parta chlapců z prognostického ústavu (bývalá chovná stanice
bolševických kádrů) razím myšlenku tichého odporu proti nesmyslným zákonům a doporučením, ať z lidové tvorby EU nebo naší domácí produkce.
Po výhodné privatizaci VAK v devadesátých letech ceny vodného a stočného začaly prudce stoupat, a to i přes ujištění vlády ,MZE , magistrátů a zahraničních provozovatelů, že jde o blaho našich občanů.
Když mezi koncového zákazníka a vodárnu nainstalujeme zahraničního provozovatele, a to na přímou politickou objednávku MZE, se stane to ,že velká většina zisku z dodávek vody odtéká do zahraničí ,ale investice do infrastruktury zaplatí obce a VAK. Z pohledu koncernů jako Veolia a Suez je to kšeft za desítky miliard s investicemi pár milionů na drobné dárky našim neúplatným politikům.
Z těchto důvodů klesla spotřeba vody na obyvatele na 80l denně na rozdíl oproti spotřebě 400l v osmdesátých letech.
Podobné schéma je i u spotřeby plynu a silové elektřiny.
Český národ je spořivý. 50 talířů umyje kapkou Jaru a 10l vody ,koupí si nový úpornější kotel , úspornější lednici a pračku.
Za svitu úsporných 20w žárovek (1ks za 380,- ) bude narážet do vlhkých zdí , protože větrání stojí 20,-Kč denně a potom to přijde --- koupím si kamna na dřevo .Po práci budu štípat dřevo , ráno se probouzet do zimy a za 5 roků zjistím , že m3 dřeva stojí jako za komunistů Trabant.
Koncerny chtějí své zisky. Čím více budeme šetřit ,tím více budou zdražovat.
Rusko odhadujě v roce 2015 pokles ceny plynu o 30 procent. RWE odhaduje nárůst ceny plynu o 7 procent.
Můžete hádat komu odhad vyjde.
Jedinou cestou z této slepé ulice je deprivatizace strategických podniků ,jako se to podařilo díky referendu v Berlíně a v Paříži. Pařížský starosta ,který za úplatek 2 mil. EUR umožnil privatizaci městských vodáren firmou Suez je už v teplácích a ceny vody klesají.
Lidé nešetřete na sobě a podpořte referendum za deprivatizaci vodáren.
Psali jsme:
Leopold Prokeš
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Leopold Prokeš
