Většina z nás „mladých“ se narodila koncem osmdesátých let. V té době se naši rodiče nemuseli bát, jak o nás budou pečovat a jestli nás vůbec uživí. Měli jistotu, že pro nás budou mít lékaře v blízkosti bydliště, že nás škola vezme k zubaři, že dostaneme učebnice i školní pomůcky zdarma a k tomu i sportovní nebo zájmovou činnost. Oni že budou mít jistou práci i kde s námi bydlet.