EU se nyní nachází na rozcestí – vyjde z této zkoušky silnější, s jednotnějšími postoji k řešení krizí, nebo se současný stav ukáže být příliš velkým soustem, které nás rozdělí? To, jak EU nyní zareaguje, prověří pevnost jejích základů a bude ukazatelem síly Unie pro budoucnost. Budu konkrétnější. Jednou z největších výzev je v současnosti reforma EU, jak byla oficiálně představena britským premiérem Davidem Cameronem v listopadu tohoto roku.

Pro Českou republiku představuje Velká Británie tradičně silného partnera, obránce vnitřního trhu a čtyř základních svobod, které tvoří nejen základ samotného vnitřního trhu, ale Evropské unie jako celku. Česká republika a Velká Británie dlouhodobě spolupracují na posílení jednotného trhu a jsou součástí skupiny stejně smýšlejících států (like-minded group) soustřeďující se na zvyšování konkurenceschopnosti EU. Tento cíl je stále stejný.

Při pohledu zpět na historické rozšíření EU před jedenácti lety si stále pamatujeme úsilí a snahu Velké Británie o zajištění velké a silné Unie s vnitřním trhem bez bariér, který napomáhá hospodářskému růstu. V roce 2004 nevyužila Velká Británie, jako jeden z mála „starých“ členských států, možnosti přechodných období a otevřela svůj pracovní trh nově přistoupivším členským státům. Jednalo se o krok, který Velké Británii přinesl kvalitní pracovní sílu. Londýn také podporoval začlenění otázky vysílaných pracovníků a pracovní mobility do revize směrnice o službách, a to i pro nově příchozí členské státy. Mezi „starými“ členskými státy byl britský postoj ojedinělý.

Současné výhrady Velké Británie k imigraci a volnému pohybu jsou známy již delší dobu a musí být brány vážně. Musíme však postupovat opatrně a nezničit základy, na nichž je EU postavena. Nynější britské návrhy by mohly zavést diskriminaci mezi členskými státy nebo vytvořit evropské občanství druhé kategorie.

Čtyři oblasti britských návrhů