Dobré odpoledne vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinila několik obecných poznámek k financování regionálního školství a na závěr přednesla jednu naléhavou prosbu, která je možná realizovatelná bez legislativních změn.

Paní ministryně předložila novou koncepci financování regionálního školství. Je to zcela legitimní pokus. Musím říct, že TOP 09 bude podporovat návrhy, které přinesou vyšší zdroje do financování regionálního školství. Tady vidím první úskalí. Bavíme se o tom, jak by mělo financování vypadat, ale neznáme rámec, finanční rámec, ve kterém by se ty změny realizovaly, takže pro nás je to stále do určité míry virtuální reality. Budeme rádi, pokud budeme moci konkrétně se zabývat jednotlivými kroky v rámci změny a budeme-li znát ten finanční rozpočet, rámec, ve kterém se budeme pohybovat. Čili, to je jedna základní připomínka.

A teď takové malé ohlédnutí resp. poznámka k tomu současnému stavu. Když v roce 2000 vznikly kraje, nebylo jaké náplně jim nabídnout. A tak se nabízelo školství a silnice druhých a třetích tříd. Nikdo v té době nepředpokládal, že nastanou velké kompetenční spory mezi Ministerstvem školství a mezi jednotlivými kraji. Ten způsob financování tak, jak dnes běží a máme k němu řadu výhrad a víme, že potřebuje změny, je svým způsobem velmi spravedlivý, transparentní a jednoznačný.

Dává na každého žáka v určité věkové kategorii jednoznačně normativ, který Ministerstvo školství přeposílá. Jak je možné, že jsou rozdíly ve financování na jednotlivých krajích tak dramatické. Jak je možné, že za 16 let, to není teď nic proti paní ministryni, za 16 let nedokázalo Ministerstvo školství si vyjasnit kompetence tak, aby ten normativ, který garantuje Ministerstvo školství, na toho žáka skutečně doputoval. Jak je možné, že jednotlivé kraje financují z rozpočtu základních škol přebujelou síť středního školství. Proč se v některých krajích povedla optimalizace středního školství, v jiných se o to ani nepokusili, v jiných se tápe.