Nejsem na Pražském hradě. Nedostal jsem pozvání. Jsem s lidmi v regionu. V Kolíně, kde si důstojným pietním aktem připomínáme, co pro nás Československá republika znamenala. A znamená. Vlastní stát, zodpovědnost za něj, naději (mnohokrát zmařenou), lehkost i tíhu svobody a demokracie... ale i strach z pomíjivosti. Z nebezpečí populismu a jednoduchých řešení. Trauma ze zrady a porobení.
Byl bych moc rád, kdybychom se už konečně naučili svobodně žít a myslet. Bohužel - právě to, že pozvánky na Hrad jsou jen za zásluhy a souhlasné kývání, dokazuje, jak nedospělí stále jsme. Ale věřím, že další generace už ten těžký Masarykovský odkaz unesou.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV