Rakušan (STAN): Vládo, jsme partnery, dejte nám informaci, my ji budeme šířit

Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, pane premiére, členové vlády, já v rámci principu, který jsme sami zastávali, když jsme byli ve vládě, v rámci principu moderní Sněmovny neobstruovat, nemluvit dlouhé hodiny, ale vyjadřovat se pouze k programu schůze, tak budu postupovat i dneska. Moje řeč nezabere déle než několik minut. Nicméně si myslím, že ve chvíli, kdy jsme v situaci bezprecedentního napětí na Blízkém východě, USA a Izrael zaútočily na Írán. Jsme svědky konfliktu, který bohužel má potenciál konfliktu vleklého, s mnohými důsledky pro to, co se na bezpečnostní scéně může dít i v Evropě. Dnes mediálně vidíme, že Írán už vysílá svá varování evropským státům, snaží se nás určitě zastrašit a vyděsit a určitě tahle situace má bezprostřední vliv minimálně na ty naše české občany, kteří se v téhle chvíli nacházejí v exponovaných zemích, v regionu, kde čekají na pomoc. Ty příběhy nás jako poslance zastihly určitě všechny, obracejí se na nás známí a známí našich známých, že lidem v těch kterých zemích třeba docházejí léky a čekají na nějaké konkrétní informace o tom, jak se dostanou zpátky do své vlasti. Je prostě vidět, že tenhle problém už teď aktuálně zasahuje a týká se i českých občanů.

Já možná překvapím jednou věcí. Já jako člověk, který z pozice někdejšího ministra vnitra stál v minulých letech u řešení mnoha závažných krizí spolu s našimi vládními kolegy, si uvědomuji, jak je těžké v danou chvíli uspokojit všechny, udělat všem radost, všem odpovědět okamžitě, rychle, neprodleně, zařídit všechno okamžitě během minuty, hodiny, půlhodiny. To je opravdu náročné. Je to nějaký standardní krizový postup, který nastupuje, a chápu netrpělivost našich občanů, touhu po informacích. A vůbec nebudu kritizovat vládu za to, že nebyla schopna třeba odpovědět v první minutě úplně na všechno. Potom se ale vyjádřím i k tomu, co na postupu současné vlády určitě, a to dozajista kritizuji - třeba to, že komunikace je občas zmatečná, ne úplně přesná.

Jenom bych chtěl říci a podtrhnout, abychom rozlišili, jak my se chováme jako opozice. Říkáme - jsme tady partnery, dejte nám informaci, my ji budeme šířit po našich kanálech, budeme informovat občany, kteří se na nás obracejí, pokud budeme relevantní data mít, a určitě vás podpoříme v tom, aby se naši občané dostali do bezpečí. Vzpomeňte si, jak vy jste se chovali k Janu Lipavskému, když začal útok na Izrael. Okamžitě se tady objevila smršť výtek, jak jsou pomalé lety, jak je to složité, že ostatní země dělají to či ono. No, my se teď snažíme být těmi partnery, ale k tomu relevantní informace i jako opozice tady v Poslanecké sněmovně určitě potřebujeme. Já si skutečně myslím, že v krizové chvíli je úkolem každé vlády, každého dobrého premiéra, který vládu opravdu řídí, ministra zahraničních věcí, daného krizového manažera, lidi uklidňovat a spojovat.

Ale my nejsme v téhle chvíli jenom v situaci, kdy řešíme aktuální dopady, to znamená, dostat naše občany do bezpečí - tím se samozřejmě začíná. My jsme ve chvíli, kdy se podle mě trochu pozdě sešla Bezpečnostní rada státu a diskutovalo se i o tom, jakým způsobem zajistit bezpečí v našich ulicích. Samozřejmě reagovali jste podobně jako my - zvýšená ochrana židovských památek v centru Prahy, více policistů s balistickou ochranou v centrech našich měst a u významných památek. Jenom bych chtěl říct, že jste škrtli 470 milionů korun investic do vybavení Policie České republiky, do IT systémů a právě do balistické ochrany, právě dovybavení prvosledových hlídek, které se tohoto účastní. A to je taky nějaká investice do naší bezpečnosti a vždycky nám to dochází ve chvíli, když přijde nějaká konkrétní nebezpečná situace.

Ale to nejhorší, kde vás teď nechci hned kritizovat, to až za chvíli, ale chci vás o něco požádat. V téhle situaci geopolitického napětí opravdu myslíte vážně svůj návrh státního rozpočtu? Opravdu jste přesvědčeni o tom, že vzít 21 miliard rezortu Ministerstva obrany je strategickým rozhodnutím ve jménu bezpečí a bezpečnosti našich občanů, že vzít miliardu 300 milionů z rezortu Ministerstva vnitra, což jste učinili oproti návrhu Fialovy vlády, je rozumným řešením pro naši bezpečnost a pro to, co jste garantovali vašim voličům a občanům Česka? Myslíte si, že je správné v téhle chvíli brát 9 procent z rozpočtu Bezpečnostní informační služby? Co potřebujeme, jsou informace. Myslíte si, že je dobré finančně omezit také přibližně o 9 procent naši rozvědku, Úřad pro zahraniční styky a informace? Mimochodem, tuhle organizaci jsem měl pod sebou a vím, že jestli máme někde dobré zázemí a umíme poskytovat dost přesné informace nejen nám, ale i našim spojencům, tak je to právě oblast Blízkého východu. No, ale abychom byli schopni dostát těmhle našim závazkům, tak je také musíme umět zaplatit a musíme je umět zafinancovat. A my jdeme úplně proti proudu, pokud se podíváme na všechny naše spojence v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Podívejte se na rozpočty Estonska, podívejte se na rozpočty Finska, na země, které mají Rusa za bukem a vidí, jaké nebezpečí nám hrozí. A teď je (to) samozřejmě násobeno i tím, jaké napětí je na Blízkém východě. Tohle by měl být ten důvod, který by nás měl probrat, a já bych očekával od samotné vlády - ne, že my tady budeme přicházet s nějakými pozměňovacími návrhy, ale od samotné vlády, že změní svůj přístup k financování naší bezpečnosti. 21 miliard rezort obrany, 1,3 miliardy rezort Ministerstva vnitra, 9 procent naše služby a také NÚKIB. Proč budeme čekat na pozměňovací návrhy? Řekněte - uvědomili jsme si, že změněná geopolitická situace taková je, zaregistrovali jsme výtky našich spojenců v Severoatlantické alianci, to varování - neplníte závazky, spojenecké závazky v rámci NATO. Ale my to ale přece neděláme kvůli našim spojencům, my to neděláme kvůli tomu, abychom se dostali do Bílého domu, my to neděláme proto, aby nás pochválil prezident Trump - my to děláme pro bezpečnost našich občanů. Je to perspektivní politika, ne politika rozdávání a slibování, ale politika, která přinese v globálně nebezpečném prostředí našim lidem pocit bezpečí a pocit toho, že jejich vláda je schopna vidět reálná rizika současného světa. Já vím - a slyšeli jsme to mnohokrát - my v programovém prohlášení Babišovy vlády válku nemáme. Tak to, že nemáme v programovém prohlášení válku... hm, on se svět tedy neřídí - já jsem chtěl říct bohužel, a to bohužel škrtám - on se svět neřídí podle programového prohlášení Babišovy vlády. My nemáme válku, ale ono se bohužel může stát, že ta válka může mít nás. Nikdo to nechceme, nerozlišujeme se na ty, kteří chtějí mír a kteří chtějí štvát a zbrojit - ne, my chceme zbrojit a investovat do naší bezpečnosti proto, aby tady mír byl. To je možná základní nepochopení toho schématu, toho logického schématu ne až tak náročného, ve kterém se v naší diskusi se současnou vládou pohybujeme. A pravdu máme my, protože všechny osvícené země, všechny partnerské země v Severoatlantické alianci, ty, které opravdu plní své partnerské závazky, si uvědomují, jaká je situace ve světě a co přinese prosperitu, kterou slibujete lidem. Nepřinese jim ji rozhodně to, že se bude rozdávat, přinese jim to to, že jim zajistíme bezpečnost. A vy jste to neudělali. To jsou čísla a fakta, to je první pohled do státního rozpočtu.

A já jsem si nějak naivně myslel, že vás to, co se stalo o víkendu v Íránu, probere a uvědomíte si, že je potřeba na tom pracovat. Zatím se tak nestalo, ale máte šanci, druhé čtení státního rozpočtu se projednává až zítra. Vy tu šanci máte, nečekejte na náš pozměňovací návrh, pojďte do toho, pojďte nám prokázat, že vám na těchhle věcech a na budoucnosti naší země skutečně záleží - nejenom v kampani, nejenom když slibujete, pak neplníte, co všechno zrušíte, nezrušili jste z toho nic, třeba jako muniční iniciativu, já říkám, zaplaťpánbůh za to.

A je také potřeba nezaspat v tom mezinárodním prostoru. My nemůžeme být třeba v alianci ochotných, kam jezdíme jako pozorovatelé, ale vlastně se tam ne úplně aktivně účastnit. Musíme sledovat i nové bezpečnostní projekty, které se tady objevují. Nové bezpečnostní koncepty. Iniciativa společného jaderného odstrašení. V téhle chvíli se k tomu hlásí Francie, hlásí se k tomu Polsko a mě by zajímalo, a k tomu budu načítat bod našeho programu, co dělá Česko. Třeba dělá, ale my to nevíme. Třeba se účastníme nějakých jednání na obranných konceptech a na konceptech, které zajistí budoucnost i perspektivně do budoucna, ale my to nevíme.

Já jsem čekal, že tady paní předsedkyně Malá nebo kdokoliv z hnutí ANO vystoupí na začátku schůze a řeknete nám, že jako první bod dnešního jednání je souhrnná informace k tomu, jak se staví vláda ke konfliktu v Íránu, jaký způsob bezpečnosti našich občanů jste teď v téhle chvíli zajistili, co ještě plánujete udělat, jak jsou zajištěny lety pro naše občany. A já vím, že je zajišťujete. Tak proč nám to neřeknete? Na nás jako na poslance se také občané obracejí. Vy nejste jediní, na koho ti lidé mají číslo, a potom začnou všechno řešit. Prostě nám to jenom řekněte a budeme určitě spokojenější. A tohle je zrovna téma, o kterém mluvil i pan prezident, kde bychom se mohli shodnout. Já rád budu šířit informace o tom, jak ty repatriační lety budou organizovány. Dokonce jsem to na své stránky dal a vycházel jsem z oficiálních vládních zdrojů. Jenom řekl něco pan premiér a o tři hodiny později řekl něco jiného pan ministr zahraničních věcí, tak jsem úplně nevěděl, co z toho platí, a musel jsem to dávat dolů a dávat tam nějaké nové informace. Stane se. Ideální prostředí - Poslanecká sněmovna, 200 poslanců, 200 zástupců lidí v téhle zemi, my ty informace rádi budeme šířit, pokud nám je dáte relevantní a budete se ochotni o tom bavit.

Jak jsem řekl, že tady mám jistý pardon pro vládu, nedá se udělat všechno dobře, pan premiér neví úplně všechno, pan ministr zahraničních věcí také ne, je těžké zorganizovat ty lety, ta logistika je opravdu složitá. Fakt, tady bych se nezlobil a nevyčítal. Ono někdy ale vládě jediné, co zbývá, je mluvit, komunikovat a informovat. A tomu vy jste nedostáli. A tohle je ta moje konkrétní výtka.

Kdo z nás viděl tiskovou konferenci ve velkých uvozovkách po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí, tak žasl. To byla ta lepší slibovaná komunikace Babišovy vlády. Ta Fialova údajně to nezvládala, tak teď nám ta Babišova předvedla, jak se to dělá. Promluvil tam nějaký člověk, který je údajně mluvčí ministerstva. Já mám pocit, že on sám nevěděl, že je mluvčím. Zjistil to v tu chvíli, když ho poslali na tiskovou konferenci po zasedání toho krizového štábu. Jedinou emoci, kterou jsem vůči tomu pánovi měl, byla obrovská lítost. On vypadal, že netušil, že něco takového bude říkat, a možná ani netušil, že zastává roli po těch čistkách na ministerstvu mluvčího Ministerstva zahraničních věcí. Řekli mu to těsně před tím, šel něco přečíst velmi nejistým tónem, informační hodnota nula, formu a styl - nechci se ho osobně dotknout, on za to nemůže - ani hodnotit nebudu. A ten pán za to opravdu nemůže.

Zodpovědnost za komunikaci ministerstva nese ministr. Ministr zahraničních věcí, který nepřijde na zasedání po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí. Já tamhle vidím sedět Marka Výborného, tak když jsme měli povodně a Marek vedl svůj krizový štáb, vystoupil před novináři, řekl jim informace. Totéž Petr Hladík, totéž já na Ministerstvu vnitra. Potom jsme udělali tiskovou konferenci SPOLU a ještě jsme okamžitě pustili ve strukturované formě do veřejného prostoru informace, které se v té chvíli daly říct. Já rozumím a mám pochopení pro to, že v určité fázi krize se toho mnoho říct nedá, ale právě v té chvíli jsou občas informace, aspoň ty základní, to nejcennější, co můžete dát, a vyslat nějaké uklidnění.

Ale kdyby to tímhle jenom skončilo, tak řekneme přešlap. Pan ministr Macinka si chtěl popovídat o párcích s Xaverem. Byla to velká taškařice ve chvíli, kdy zuří válka a naši občané se nemají jak dostat domů. Já jenom upozorňuji na tu absurditu, ano? Naši lidé se nemají jak dostat domů, volají nám. Mně volala paní, pan premiér tady vždycky říkal, kdo mu píše a volá, tak mně volala paní, která je v Ománu a nemá léky. Jela tam na vlastní pěst. Můžu si říkat, bylo to riskantní v téhle době, ale je to tak. A ministr zahraničních věcí se v té době baví o tom, jak se dostal k těm párečkům, nevím, někde v kantýně s panem Xaverem. Neuvěřitelné! Opravdu neuvěřitelné! To je ta slibovaná dobrá komunikace?

Ale ono to pokračovalo. Ono to pokračovalo. Pan ministr Macinka se k tomu vyjádřil. Vyjádřil se k tomu způsobem, že média přece nemají právo na tiskovou konferenci, která se bude konat stále, že přece on nemá povinnost předstupovat před novináře. Tahle mentalita toho, že tisková konference je gesto milosti vládnoucí vrstvy vůči svým poddaným, ta je úplně zvrhlá, a v krizi je dokonce nebezpečná a hazardující s tím, že může mít vliv i na kvalitu života našich lidí, kteří se nemohou dostat domů. To není žádná milost. My se můžeme stokrát štěkat s novináři a mít na jejich práci svůj názor, ale ve chvíli krizí se musíme snažit o to, aby byli našimi partnery, prodlouženou rukou a ty informace se v nějaké strukturované a rychlé podobě dostaly k našim občanům. To je přece základ toho, k čemu ta tisková konference má být. To je povinnost povolání, možná poslání v některém případě novinářů a oni na to byli připraveni. Místo toho dostali statement pana mluvčího Ministerstva zahraničních věcí a arogantní výrok pana ministra, vicepremiéra Macinky, že on není povinen dělat žádné tiskové konference a že nikdo nemá nárok, abychom je dělali půl hodiny. A řekl větu: Opozice kritizuje i to, že jsou mraky na obloze. Ne, my kritizujeme to, že v krizové chvíli není schopen promluvit ministr, a já si myslím, že silný premiér by mu měl říct, že prostě tohle udělal blbě, a já si dokonce myslím, že si to silný premiér i vnitřně myslí.

S odvoláním na výše řečené tedy žádáme vládu Andreje Babiše, aby Poslaneckou sněmovnou informovala o následujících bodech: Jaký je její oficiální postoj k aktuálnímu konfliktu na Blízkém východě? Jaké kroky v současné době dělá pro občany v oblastech zasažených konfliktem? Do závorky dávám, a to bych chtěl říct, já netvrdím, že je neděláte. Prosím ještě jednou, já netvrdím, že je neděláte. Jenom nám řekněte, jaké a v jakém čase nastanou. Jaké kroky dělá vláda k posílení bezpečnosti Česka? Víme, že zasedala Bezpečnostní rada státu, tak tam určitě nějaké výstupy také jsou. Jaké kroky dělá k posílení surovinové a energetické bezpečnosti? Jak se staví k iniciativě společného jaderného odstrašení, které iniciovaly Francie a Polsko?

Pane místopředsedo, já načtu teď název navrhovaného bodu, ale nemusíte si psát, mám ho tady pro vás vytištěný a podepsaný, takže vám ho donesu hned posléze na vaše místo. Ten bod by měl znít: Souhrnná informace vlády o postoji k útoku na Írán, řešení problémů, jež tento útok vyvolal, a krocích, které zajistí bezpečnost Česka v nejisté geopolitické situaci. Zároveň přicházím se vstřícným návrhem. Pokud tady vystoupí premiér vlády a vicepremiér, ministr zahraničních věcí, případně ministr vnitra, budou nás informovat, ať už v rámci bodu, či přednostních práv strukturovaně o bodech, na které se tady legitimně tážeme, tak já jsem samozřejmě připraven vzít tento svůj návrh zpět. Děkuju. (Potlesk poslanců STAN.)