Multikulturalismus se stal módou v době postmoderny, v době zamlžování identit a pohodlného relativismu. Vykládalo se o rovnosti diskursů, ale to platilo, jak dovozoval Robert Cooper (bývalý poradce Blaira a Solany) uvnitř postmoderní komunity, nikoli ve vztahu mezi postmoderním a moderním či premoderním světem (viz můj článek Liberální imperialismus?). O tom, co je pravda, nakonec rozhodovala síla. V tomto kontextu mohlo dostat své ospravedlnění jakékoli tmářství, jakýkoli iracionalismus, jakýkoli útok na evropské hodnoty.

Je to už dlouho, kdy evropský kapitál místo toho, aby podporoval evropské rodiny, začal dovážet levnou pracovní sílu z Orientu a Afriky. Následky jsou katastrofální. V Evropě žijí početné komunity těch, které se nehlásí k evropské tradici a k evropským hodnotám. Kdysi tradiční dělnická čtvrť v Berlíně Wedding (Roter Wedding) je dnes osídlena převážně přistěhovalci. Podobně některá tradiční průmyslová města ve Velké Británii. V Německu žije 4,5 milionu Turků a ve Francii více než 4 miliony Arabů. Ostrov Lampedusa, který navštívila studijní delegace naší frakce (GUE/NGL), je přetížený.

Řecko, přes jehož hranici přechází ilegálně denně více než 500 lidí (90% ilegálních vstupů v rámci EU) ztrácí nad tímto přívalem kontrolu. Na jihu Španělska dochází ke střetům Španělů s Maročany, protože španělská vláda řadě z nich „darovala“ legalizaci pobytu, aniž by vzala v potaz vysokou nezaměstnanost v Andalusii. Navíc kapitál přesouvá velké množství jednoduchých výrob právě do Maroka.